Takže karvinské mužstvo znáte?
Ano, dobře. Je to kvalitní tým. A hlavně dobře znám Michala Brůnu, proti kterému jsem se v polské lize něco naválčil (Brůna hrával za Pogoň Štětín – pozn. red.). Svedli jsme spolu spoustu tvrdých soubojů, ale je to kamarád. No a slovo dalo slovo a jsem tady.
Kde všude jste hrál?
První rok v Polsku jsem působil v Glogowě, dalších pět let v Górniku Zabrze. A ještě před tím jsem šel z Běloruska do slovinského Gorenje Velenje.
Za běloruskou reprezentaci jste odehrál 98 utkání. Neláká vás dotáhnout své starty na rovnou stovku?
V národním mužstvu jsem byl přes deset let. Stovka mi nevyšla kvůli zranění. Další starty už nepřidám, protože reprezentace je pro mě už uzavřená kapitola.
„Karviná je zvyklá na úspěchy, chceme hrát o medaile. Přesněji řečeno přímo o titul.“ Juri Gromyko, pivot Baníku Karviná |
Takže se můžete plně soustředit na angažmá v Karviné?
Je to tak. A ambice máme rozhodně ty nejvyšší. Karviná je zvyklá na úspěchy, chceme hrát o medaile. Přesněji řečeno přímo o titul. A pokusíme se uspět i v evropském poháru.
Působil jste ve čtyřech klubech ve třech zemích. Kolik máte mistrovských titulů?
Z Polska žádný, protože se Zabrze jsme se nikdy do bojů o titul nedostali. Ale doma v Bělorusku jsme s týmem Meškov Brest vyhráli ligu třikrát. Hráli jsme i Ligu mistrů. Ve Slovinsku jsme s Velenje skončili nejprve třetí a další rok jsme už soutěž vyhráli.
Tituly máte ze dvou zemí. Co tak do třetice přidat i ten český?
(Směje se) Nebylo by to špatné. Rozhodně se budeme snažit vyhrát každý zápas.
