Čekala jste, že byste mohla dostat titul pro nejlepší hráčku házené v Česku?
Vůbec jsem to nečekala. Bylo to pro mě překvapení. Když jsem se dostala mezi tři nominované, říkala jsem si, že to je všechno. Hlavně titul pro nejlepší házenkářku Česka jsem nečekala. Je to pro mě milé překvapení.
Jaké to vyhlášení bylo?
Měli jsme ho společné. Byly tam obě reprezentace, ženské i chlapi. Byl to galavečer a byli tam i funkcionáři a další hosté. Na obraze jsme byly tři. Pak mě vyhlásili a šla jsem na pódium.
Na hřišti se nebojíte. Ale neklepala jste se přece jen trošku?
Ani ne. Trošku nervózní je člověk vždycky, ale pak už to ze mě spadlo.
Co jste dostala?
Kytku, pohár a plaketu nebo spíš obraz s mým jménem a textem, že jsem nejlepší házenkářkou pro rok 2011.
Napadlo vás někdy v kariéře, že byste mohla dostat takové ocenění? Třeba když se předtím vyhlašovala házenkářka roku.
To vůbec ne. Většinou byly vyhlášené holky, které hrály za nějaký klub v zahraničí. Nepomyslela jsem na to, že bych ocenění mohla získat, když jsem z Písku. Taky je házená více v povědomí lidí na Moravě.
Vy jste byla i podruhé nejlepší střelkyní interligy. To se počítalo. Jednou jste skončila druhá.
Asi se to počítalo. Po základní části jsem ale letos nejlepší nebyla. Až po play-off.
Při vyhlašování jste byla na pódiu s Filipem Jíchou. To je také pěkný úspěch, když jste vedle tak skvělého hráče.
Jo, to bylo skvělé stát vedle Filipa Jíchy. To se člověku jen tak nepoštěstí, takže jsem byla ráda.
Říkala jste, že chcete hrát v zahraničí. Už jste se rozhodla, kam půjdete?
Rozhodla jsem se. Teď je to tak, že by se měly domluvit kluby mezi sebou. Doufám, že mi tady doma nebudou dělat problémy a že mě tam pustí.
Kam míříte? Můžete říct klub?
Do Francie, do nejvyšší soutěže. Klub bych raději ještě neuváděla, protože to není jisté.
Půjdete sama, nebo s přítelem Štěpánem Korešem, který hraje fotbal za Slavii?
Bohužel, musím jít sama. Štěpán má ještě smlouvu ve Slavii. Pak se uvidí, jestli zůstane v Česku, nebo půjde někam pryč.
