Organizace Group Club Handball (GCH) sdružující šestnáct elitních klubů z osmi zemí se kvůli tomu obrátila na Evropskou unii se stížností na evropskou i světovou federaci. Pokud by v Bruselu uspěli, mohlo by to znamenat precedent pro další sporty včetně fotbalu.
Házená v posledních letech zažívá velký boom, ve špičkových ligách v Německu, Francii a Španělsku se hraje v bezmála dvacetitisícových halách. Kluby si stěžují na takřka absolutní moc mezinárodních federací při rozhodování o klíčových záležitostech, například tvorbě termínové listiny.
Klubům se nelíbí, že marketingově nejatraktivnější období jsou věnována reprezentačním, nikoliv klubovým akcím. Například během zimní přestávky fotbalových soutěží se hraje házenkářské mistrovství světa, takže kluby
zůstávají stranou.
"Je to, jako kdybyste byl prodavačem zmrzliny a oni vám řekli, že ji nesmíte prodávat v létě," rozčiloval se generální manažer GHC Gerd Butzeck v rozhovoru pro agenturu AP. Právník sdružení špičkových klubů Jean-Louis Dupont tvrdí, že kluby mají právní nárok organizovat si samostatně mezinárodní klubové soutěže.
Mezinárodní federace by podle něj měly řešit jen takové záležitosti, jako jsou rozhodčí a disciplinární případy.
Je to poprvé, co se na půdě EU objevila takto komplexní antimonopolní stížnost týkající se zřízení sportu. Právě Evropská unie hrála v takzvaném Bosmanově případu v devadesátých letech klíčovou roli ve zrušení omezení počtu cizinců ve fotbale.
Pokud by stížnost házenkářských klubů posoudila jako oprávněnou, mohlo by to vytvořit nová pravidla pro řízení mezinárodních sportovních soutěží.
