Daniel Kubeš (druhý zleva) s kolegy z realizačního týmu.

Daniel Kubeš (druhý zleva) s kolegy z realizačního týmu. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Šance vyhrát byla výborná. Ale na kluky jsem pyšný, říká trenér Kubeš

  • 1
Zažil ostrý start v roli reprezentačního trenéra a tvrdí: „Zase jsme se o kousek posunuli.“ Daniel Kubeš vede národní tým házenkářů spolu s Janem Filipem a omlazené mužstvo z úvodního dvojduelu získalo bod za remízu 27:27 s Makedonií. „Převažují pozitivní pocity,“ říká Kubeš.

Sám jako hráč, ještě než přešel do trenérské role, zažil v posledních letech souboje Česka s Makedonci dvakrát na Euru. Před dvěma lety porážka, letos remíza – oba výsledky českým házenkářům „zatrhly“ postup ze skupiny.

Nyní byla situace jiná. Deset marodů mimo hru, kádr bez velkých zkušeností... Makedonie byla jasný favorit. „Kluci do toho dali úplně všechno, co v sobě mají. A to je v zásadě jediné, co po nich s Honzou Filipem můžeme chtít,“ řekl Kubeš.

V utkání jste dlouho vedli. Umíte říct, zda je bod ztráta, či úspěch?
U mě převažují pozitivní pocity. Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že budeme hrát s Makedonií remízu, vezmu to všema deseti. Ale samozřejmě – když jsme vedli ve druhé půli o šest, myslel jsem, že máme výbornou šanci vyhrát. Bohužel jsem neproměnili nějaké šance a dali Makedoncům trošku vydechnout. Oni získali „momentum“ a dotáhli ztrátu. Ale na kluky jsem pyšný.

První půli jste vyhráli 18:11. Blížila se ideálu?
Výkon absolutně na hranici našich možností. V aktuální sestavě nejsme schopní hrát líp.

Makedonci srovnali, ale vy jste měli poslední útok. Jak zněly pokyny z lavičky, které jste hráčům s Janem Filipem vymysleli?
Chtěli jsme hrát stejný systém jako předtím, kdy nám sudí odpískali faul. Myslel jsem, že to vyjde, ale nevyšlo, Makedonci hráli hodně agresivně. Přesto jsme měli šanci na vítězství. Brankář poslední střelu (Tomáše Babáka) chytil, to se stává. Poslední útok už je hrozně těžké, stres je velký – hop, nebo trop. Největší šance byla v polovině druhé půle; neproměnili jsme dobré příležitosti a dali jim naději.

Hned druhý zápas v roli hlavního kouče, plná hala ve Zlíně, nervy až do poslední vteřiny... Jak to emočně vtahuje?
Hrozně jsem si to užil. Snažil jsem se kluky vybičovat, aby investovali ještě víc energie. Mám pocit, že si to užili i diváci – bylo to hezký zápas, bohužel ne s vítězným koncem. Ale co se týká hry, určitě jsme se zase posunuli dál. Chtěl bych vyzdvihnout hlavně dva naše menší hráče: Ondru Zdráhalu a Tomáše Babáka. Odehráli vynikající utkání v obraně a naše křídla taky; spoustu situací zahráli kluci přesně tak, jak si představujeme. To mě těší.

Zdráhala se po týmu vrátil po delší pauze a zazářil. Překvapil vás?
Vidám ho často ve druhé bundeslize a hraje tam výborně. Potřebujeme přesně hráče jeho charakteru: kteří se nebojí, jsou odvážní a útočí. Hráčům jsme řekli, že tenhle týden je důležitý i vzhledem k lednovému mistrovství světa a Ondra šanci chytil za pačesy. Takhle by to mělo být.