U jedenácti týmů, které po krachu Prosta ve formuli 1 zbyly, působí jako šéf pouze jeden bývalý špičkový závodník - Niki Lauda u Jaguaru. Další tři bossové jezdili automobilové soutěže: Jean Todt (Ferrari) a David Richards (BAR) jako navigátoři, Ove Andersson (Toyota) jako řidič.
Prvním závodníkem, který vyhrál Velkou cenu i šampionát ve voze nesoucím jeho jméno, byl Australan Jack Brabham. Exmistr světa Graham Hill založil tým Embassy, ale zahynul při leteckém neštěstí roku 1975. Britský mistr světa ve formuli 1 i na silničních motocyklech John Surtees rovněž provozoval vlastní tým, ale nic nevyhrál.
"Bývalí závodníci si myslí, že všechno vědí nejlíp. A když vedou tým, považují jezdce pouze za svého náhradníka," tvrdí někdejší Surteesův jezdec a pozdější mistr světa, Australan Alan Jones.
Závodnické štěstí v nižších třídách zkoušeli například dnešní majitelé týmů formule 1 Frank Williams a Eddie Jordan, než pochopili, že jejich místo není v kokpitu vozu, ale u manažerského stolu.
Když Alain Prost v roce 1997 převzal značku Ligier, měl představu čistě francouzského týmu s francouzskými jezdci, motory i sponzory. Poslední Velkou cenu však za něj jeli Němec Frentzen a Tomáš Enge.
Prost skončil s dluhem odhadovaným na 28 milionů dolarů (asi miliarda korun).
"Je to selhání Francie," tvrdil Prost, když v pondělí odcházel od soudu, který rozhodl o bankrotu jeho týmu. Bývalí jezdci však s Prostem nesouhlasili.
"Jde pouze o osobní selhání Alaina Prosta. Řídit tým tří set lidí je něco jiného než řídit auto," prohlásil Henri Pescarolo, formulový jezdec z let 1968-1976. "Alain může vinit jenom sebe," dodal Prostův bývalý závodník Jean Alesi.
Za posledních třicet let zaniklo ve formuli 1 více než padesát malých týmů jako Prost.
