Přestože o něj měly zájem ještě další dva zvučnější týmy elitní švýcarské ligy, včetně úřadujících šampiónů a vítězů letošního PMEZ 2005, zvolil nakonec Martin Ostřanský angažmá v méně slavném týmu UHC Uster. Svého rozhodnutí přesto nelituje. "Už před začátkem minulé sezóny jsem byl kontaktován švýcarským týmem Chur Unihockey. Měl jsem zájem si zahrát švýcarskou ligu, hodně mě to lákalo, ale bylo to vše moc narychlo. Navíc jsem chtěl ještě jednu sezónu vydržet v Pepinu a pokusit se s týmem vyhrát titul. Domluvil jsem se s vedením Pepina, že tuhle sezónu ještě počkám a jestli příští rok přijde nějaká zajímavá nabídka, tak budu moci odejít. Po skončení sezóny jsem byl letos na jaře kontaktován dvěma kluby - Chur Unihockey a UHC Uster. První kontakty šly přes Radima Cepka, který mi ze začátku pomáhal a v průběhu jednání jsem se navíc dozvěděl, že Pepino jedná i s Wilerem, švýcarským mistrem. Nakonec jsem se ale rozhodl jít do Usetru, i když to není tým, který hraje na prvních příčkách tabulky, ale chtěl bych jít ještě výše," popisuje Martin Ostřanský zrod svého prvního zahraničního angažmá.
"V ostravském Pepinu jsem byl spokojen, ale už jsem tam přece jen hrál pátou sezónu a cítil, že můžu jít ještě florbalově nahoru. Chtěl jsem vyzkoušet lepší soutěž a nové prostředí. Po příjezdu do Švýcarska jsem hned naskočil do tréninkového procesu s Usterem - čtyřikrát týdně trénink a navíc soustředění a ještě přípravné zápasy. V novém prostředí je to ze začátku vždy těžké, ale rychle jsem se aklimatizoval. Navíc je tady dobrá parta, tak to vše šlo rychle. Kromě mě přišel do týmu i finský obránce Kara Tilhe z Tampere Clasic, další obránce z Aligator Malans a jeden nový útočník z Chur Unihockey. Odešel naopak nejlepší střelec Usteru do Churu Unihockey. Do sezóny vstupujeme s cílem hrát střed tabulky, v přípravných zápasech se nám celkem dařilo, tak uvidíme."
Tým UHC Uster je mezi švýcarskou elitou teprve krátce, do nejvyšší soutěže NLA postoupil poprvé loni na jaře a svou první sezónu zakončil ve spodní polovině tabulky na 8. místě. I díky nákupu jednoho z tahounů české reprezentace a střelce dvou finálových gólů Švédsku na loňském MS ve Švýcarsku však v nadcházející sezóně pomýšlí určitě výš. "Hlavním trenérem Usteru je Simon Meier, asistentem Philipp Hofmann. Tréninky máme čtyřikrát týdně, tady ve Švýcarsku kladou větší důraz na rychlost, hru tělem a koncentraci. V tomhle bych viděl odlišnost od českých tréninkových metod. V přípravných a pohárových zápasech jsem působil v první lajně, také hraju přesilové hry a oslabení. Působím na svém tradičním postu centra. Švýcarská soutěž je hodně vyrovnaná, nejsou tu velké rozdíly mezi týmy, které hrají nahoře a dole. Hraje se hodně tělem a na vše je málo času, dobrou kvalitu má i zdejší druhá liga. Největším favoritem na titul je opět SV Wiler-Ersigen, do hry o medaile mohou ale také zasáhnout další čtyři týmy, které hrají nahoře," odhaduje vývoj nadcházejících měsíců bývalý kapitán ostravského Pepina.
Ostřanský je jedním z šesti českých reprezentantů, působících v nejvyšší švýcarské ligové soutěži a sám už stačil poznat, že české posily si tu musí renomé vydobýt mnohem tvrději, než skandinávští hráči. "Švýcaři neustále berou na první místo Švédy, ale poslední dobou, kdy česká reprezentace hrála proti Švýcarům jak na MS, kdy jsme je porazili v semifinále, tak i v přátelských utkáních dvakrát 8:5, už nás zase berou jinak. Názorným příkladem je, že Češi, co hrají ve Švýcarsku, jsou pro tým, za který hrajou, všude posilou a oporou. I proto jsem moc rád, že jsme zvládli nedávné dva těžké přátelské zápasy s domácí reprezentací. Švýcaři nám chtěli oplatit porážku z MS, kde jsme je porazili v semifinále, což se jim ale nepovedlo a dobrou hrou jsme jim nedali šanci. Myslím, že český florbal si díky dvěma shodným výhrám 8:5 udělal další dobrou reklamu."
Stejně jako ostatní české krajánky čekají Martina Ostřanského ve Švýcarsku i mimoflorbalové aktivity. "Nedávno jsem dokončil kurz němčiny a teď v brzké době bych měl dostat práci ve sportovním obchodě. S ostatními zde působícími českými hráči jsem v kontaktu přes telefon a když je volno a není žádný trénink ani zápas, tak se navštívíme. Na prvním místě však u mě pořád zůstává florbal. Chtěl bych v téhle sezóně pomoci týmu k dobrým výsledkům a další sezónu jít do klubu, který bude hrát horní patra tabulky." Vstup do sezóny se ale Usteru příliš nevydařil. V prvním kole podlehl Rychenbergu Winterhur, kde hrají další dva Češi Radim Cepek a Pavel Kožušník, 2:9, ve druhém kole měl ale právě Martin Ostřanský na hokejce senzační remízu UHC Uster s obhájcem titulu Wilerem. Po úvodní třetině vedl domácí tým 2:1, když svůj premiérový bod ve švýcarské lize získal Ostřanský za nahrávku na vyrovnávací gól Kaufmanna. Ve druhé třetině však přišel velký nápor Wileru, který otočil skóre na 5:2. Prapor domácích však v posledním dějství pozdvihl právě Ostřanský, který dalšími dvěma asistencemi přispěl ke snížení na 4:5 a v posledních vteřinách zápasu se mohl stát domácím hrdinou.
Minutu před koncem si vzali domácí time-out, po něm se odhodlali k power-play a v poslední vteřině si vynutili trestné střílení! Postavil se k němu právě český Florbalista roku 2004, ale cennou remízu nakonec pro UHC Uster nevybojoval. "Penalta byla nařízena tři vteřiny před koncem zápasu za hru v malém brankovišti. Trenéři mě určili a já jsem na to kývnul, odehrál jsem dobrý zápas, přihrál na tři góly a tak jsem si věřil. Při penaltě jsem měl gólmana dobře postaveného, měl hodně místa na pravé straně, kam jsem také vystřelil, ale bohužel střela šla kolem tyče..." popsal hektický závěr zápasu jeho hlavní aktér Martin Ostřanský.
