V případě Buldoků ovšem nejde o žádnou náhodu nebo "kliku". Ke zvládání této dovednostní disciplíny mají vlohy. "Základem je Filip Kejík v bráně, který nájezdy chytá výborně. Na tréninku je ani nechce zkoušet, ale neskutečně si věří a nenechá se vybláznit prvním nebo druhým pohybem. Na hráče si počká, a pokud to útočník neprovede precizně, tak je strašně těžké mu dát gól," popisuje Jakůbek.
Jistého brankáře doplňují prověření šikulové s hokejkou - právě Jakůbek, útočník Jiří Juhaňák a nyní také další forvard Jiří Koutný. "Věříme si a věří nám také tým, což je lepší, než kdyby se muselo vybírat a nikomu by se nechtělo," říká Jakůbek. "A možná funguje i ta aura, že nás ještě nikdo neporazil."
Zmíněné sebevědomí prokázal produktivní bek naposledy v neděli v Otrokovicích. V zápase svůj nájezd neproměnil, na první pokus v rozstřelu také ne. Přesto šel i potřetí a zařídil svému týmu výhru 7:6. "Jak říkal trenér, statisticky už jsem to musel dát," usmívá se Jakůbek.
Ten v hlavě nosí dvě nebo tři varianty zakončení. "Chodím rozvážně, takže mám čas si prohlédnout gólmana, jak reaguje, jak je vyjetý, jaké má postavení. Podle toho se rozhodnu," přibližuje dlouholetý reprezentant. "Snažím se spíš dělat kličku, protože gólmani se snaží povyjet a zmenšovat úhel. Pak se klička provádí lépe a občas to vypadá, že jde brankář do bufetu na párek."
Právě extra body z nájezdů (plus jeden z prodloužení) drží Buldoky na 8. místě extraligy. "Zaplaťpánbůh za ně. Ale chtělo by to vyhrávat i za tři body," sděluje Jakůbek.
