„Je pravda, že občas je to hodně náročné,“ směje se Frühbauerová. „S přítelem se vídáme jenom zřídka, ale zas jsme si aspoň vzácní,“ dodává se smíchem. Poté, co celek z krajského města Vysočiny na jaře sestoupil z extraligy, rozdělil se na dva různé týmy.
Jeden hraje první ligu a druhý se do ní snaží probojovat. „Zatím jsme s holkama všechno vyhrály, tak snad se to povede,“ svěřuje se s přáním mladá brankářka.
Jenže třetí nejvyšší česká soutěž se hraje turnajovým způsobem jednou za tři týdny a Frühbauerová se po čase začala nudit. „Najednou jsem měla moc volna a tak jsem se s rodiči domluvila, že bych asi vzala nabídku ze Židenic. Tamní trenér o mě stál už před nějakými dvěma lety a letos při poháru mi vedoucí Sokola řekl, že nabídka pořád trvá,“ prozrazuje rodačka z Havlíčkova Brodu.
Návrat do extraligového prostředí si odbyla v polovině listopadu, kdy skvělým výkonem pomohla Židenicím k vysokému vítězství 6:1 v souboji s Jičínem. „Líbí se mi tam, celkem se nám daří, všechno je fajn. Ale uvidíme, jak to bude dál,“ zůstává při zemi.
SK Jihlava a jeho postupový cíl však nezanedbává ani kvůli extralize. Snaží se pomáhat na všech frontách. „Třeba teď mám před sebou docela nabité dny. V pátek odtrénuju s Jihlavou, pak jedu za přítelem do Znojma, v neděli do Týna nad Vltavou, kde odchytám jeden zápas za Jihlavu a hned po něm mě taťka odveze do Prahy, kde mám nastoupit se Židenicemi proti Chodovu,“ předkládá svůj víkendový plán.
