Slušně zaplněný mladoboleslavský zimní stadion je přesto odměnil dlouhými ovacemi. "Klobouk dolů před kluky, byla to naše nejlepší třetina na turnaji a mohli jsme klidně vyrovnat," řekl trenér Tatranu Jan Zahalka.
Jeho tým se pro tento rok stal druhým nejlepším na světě, což je jeden z největších úspěchů v historii klubu, ale Tatranu se přesto finálová prohra těžko překousává. Absolutní vrchol byl blízko.
"Spousta lidí si řekne, že druhé místo je krásné, ale já ho neberu. Jsem maximalista a neumím prohrávat," prohlásil Zahalka.
Finále bylo dvě třetiny možná až příliš svázané taktikou. Chvíli útočil Tatran, chvíli Helsinky, jenže góly dával jen finský klub. Během prostřední části nasázel čtyři.
"Ztratili jsme koncentraci, což je pro nás ponaučení, jenže my už se nechceme ponaučovat. Chceme naše zkušenosti zúročovat v podobných zápasech a dostat se na ten nejvyšší stupínek," vysvětloval Zahalka.
Strhující podívaná naplno vypukla ve třetí třetině. Tatran ohromoval jedním útokem za druhým a na rozdíl od předchozích zápasů fandil se střešovickým kotlem celý stadion. "Točili jsme jen dvě pětky, změnili hru a Finové byli zaskočení," chválil si Zahalka.
V poslední minutě, kdy měl přijít vrchol náporu, však Helsinky chytře držely míček a Tatran už se do žádné šance nedostal. "Chyběl pověstný kousek štěstí," litoval Zahalka. V ženském finále triumfoval švédský Djurgärden.
