Slavnostní prezentace Vuelty 2023 v Barceloně. | foto: Profimedia.cz

Nekonečný horský festival. Vuelta zamíří na Tourmalet i Angliru

  • 8
Každým rokem udivuje svými horskými etapami. Letos se ale i španělská Vuelta překonala. Nabídne jen pět aspoň trochu rovinatých etap, dvě časovky. A dál? Nekonečný horský festival, celkem deset dojezdů na vrchol. A třešničkami budou obávané vrcholy Tourmalet a Angliru.

V cyklistické kalendáři jde každoročně o poslední Grand Tour.

Dává tak smysl, že i odhalení trasy si Vuelta schovává až na konec. Tentokrát se slavnostní prezentace odehrála v úterý večer v barcelonském Palau de la Musica.

A bylo to vskutku majestátní odhalení trasy, které orámovaly hlavně dva historií ověnčené vrcholy – Tourmalet a Angliru. Právě ony mají formovat celý 78. ročník.

Ten toho ale nabídne daleko víc.

Zatímco ten loňský byl víceméně rozhodnut v polovině závodu po časovce v Benidormu, v níž si Remco Evenepoel vytvořil tak velký náskok, že ho do od té doby už jen udržoval, tentokrát časovky tak velkou roli hrát nebudou.

Vždyť rovnou desetkrát bude cíl na vrcholu stoupání.

Trasy cyklistických Grand Tour

„Hory jsou součástí DNA Vuelty a hlavně díky nim bude letošní ročník opět velmi vzrušující. Tourmalet spolu s Angliru budou pochopitelně tím hlavním, na co se fanoušci můžou těšit, ale to nebude vše,“ uvedl ředitel závodu Javier Guillén.

„Vždycky pokračujeme v hledání nových nepoznaných vrcholů, kde doufáme, že se odehrají třaskavé bitvy. Teď jsme objevili kopce jako Larra-Belagua, Cruz de Linares, Bejes nebo horské průsmyky Larrau a Issarbe.“

Řečí čísel, Vuelta bude obsahovat dvě časovky, sedm vyloženě horských etap, sedm středně těžkých a pouze pět víceméně rovinatých, na kterých by se měli ukázat sprinteři.

Že jsem to bez Rogliče měl snazší? Nesmysl! Evenepoel přemýšlí, co dál

Chybět budou jakékoliv etapy v největší španělské provincii Andalusii na jihu, nepojede se taky přes západní region Extremadura, který byl jedním z hlavních v minulém roce, a chybět budou i etapy v oblíbené Galicii.

Viva Barcelona!

Dlouho byla jedinou potvrzenou etapou ta úvodní.

Závod totiž, jak místo slavnostní prezentace napovídá, odstartuje 26. srpna právě v Barceloně 14kilometrovou lehce zvlněnou týmovou časovkou. Bude to teprve podruhé v historii, co Barcelona start slavného závodu přivítá.

Kolem katalánského hlavního města se pojede i druhá etapa s cílem na ikonickém vrcholu Montjuic blízko olympijského stadionu, kde bude v příští sezoně hrát i slavná fotbalová Barcelona, jelikož Camp Nou bude procházet rekonstrukcí.

Pohled na stadion Camp Nou, který v příštím roce projde rekonstrukcí.

Třetí etapa Vueltu zavede do Andorry, kde odstartuje horský ohňostroj finišem na stoupání Suria-Arinsal.

Z maličkého státu v Pyrenejích karavana zamíří na jih skrz přece jen trochu méně náročná stoupání valencijského regionu. Jednou z hlavních výzev úvodního týdne tak bude osmá etapa se strmým a úzkým stoupání na Zeď v Cati. Ta má místy až 20procentní sklon.

Očekávejte velké jiskření mezi favority.

Výlet do Francie

Druhý týden Vuelty začne hodně ostře.

Po dlouhém přesunu na sever se ve Valladolidu na severu Španělska pojede středně dlouhá individuální časovka, která rozdá karty do zbytku závodu.

„Pojede se uprostřed Vuelty stejně jako loni. Ale nemyslím si, že bude mít tak velkou důležitost. Vždyť po ní na závodníky čeká tolik horských etap!“ myslí si bývalý závodník Joaquim Rodríguez.

Ano, jen druhý týden nabídne tři horské dojezdy.

Ten první přijde ve 12. etapě s cílem na Laguna Negra – stoupání, které je často využívané jako rozhodující na závodě Vuelta a Burgos. Na Vueltě se na něj jelo naposledy v roce 2020, kdy zvítězil Dan Martin před Primožem Rogličem a Richardem Carapazem.

Druhý cíl na kopci bude následovat o 48 hodin později na jednom z nejznámějších stoupání vůbec – na francouzském mytickém Tourmaletu, kam se Vuelta vrací po 28 letech. Na 134 kilometrech ještě před Tourmaletem peloton projede i přes Col de Spandelles a další slavný vrchol Aubisque. Jedna z rozhodujících etap ročníku.

Tím každopádně Pyreneje nekončí.

Téměř stejně náročná etapa je totiž na programu o 24 hodin později, se dvěma méně sice slavnými, ale skoro totožně obtížnými stoupáními nejtěžší kategorie, Col Hourcére a Puerto de Larrau, které jezdce zavedou zpět do Španělska, kde bude cíl v lyžařské stanici Belagua.

Až poté přijde druhý odpočinkový den.

Angliru i „Lutych“

Je to vskutku těžko představitelné, ale tohle je stále jen začátek.

Do této chvíle totiž bude mít peloton v nohách čtyři stoupání nejtěžší kategorie, o tři více než v celém minulém ročníku. O to víc zaráží srovnání s relativně snadným třetím týdnem Vuelty 2022.

Tentokrát totiž Vuelta zamíří do náročného terénu v Picos de Europa, kde přijde pátý vrchol nejtěžší kategorie – pravděpodobně nejobtížnější kopec celého Španělska.

V sedmnácté etapě se španělská Grand Tour vrátí na pekelné Angliru s až směšně strmými svahy, kde mají cyklisté za mokra často problém udržet se na kole.

Naposledy se na vrchol jelo před třemi lety a byl to jediný den, kdy se Primož Roglič aspoň trochu obával o svůj rudý dres.

O den později se pojede na další nové stoupání La Cruz de Linares. Pak už Vuelta přece jen zjemní. Předposlední etapa třeba nebude žádnou velkou horskou bitvou, naopak bude připomínat tu z roku 2021 – tedy spousta krátkých rychlých stoupání podobných těm, které se jezdí na jaře při klasice Lutych-Bastogne-Lutych.

I tenhle den nakonec svou nepředvídatelností a agresivitou může rozhodnout o králi 78. ročníku španělské Grand Tour.

Ten pak bude tradičně dekorován po spíše slavnostní etapě v srdci Madridu.

„Je to jiná trasa Vuelty než loni,“ uznává i ředitel závodu Guillén. „Ale už když jsme navrhovali trať pro rok 2022, přemýšleli jsme o tom, jak bychom mohli v roce 2023 dělat věci jinak. Důležité hlavně je, aby si veřejnost tu podívanou užila.“

A to se Vueltě většinou podaří.