Nejen, že se König při třech horských dojezdech dlouho držel skupiny nejlepších, zviditelnil se také svojí aktivitou ve vše řešící nedělní etapě do Courchevelu. Patnáct kilometrů v ní šlapal s Albertem Contadorem při Španělově velké stíhací jízdě, ostře sledované televizními kamerami.
"Z pohledu sledovanosti to bylo možná lepší, než kdybych jel v první skupině," uznává. "Ta etapa byla hektická, což jen nahrálo situaci, která nakonec na trati vznikla. Už jen uviset za Contadorem, který byl v ten moment nejsilnější z celého závodu, bylo přetěžké."
Říkal vám, abyste mu vystřídal?
Jo, párkrát mi to řekl. Protočil jsem se mu tam na rovině, ale do kopce jsem jen visel za ním. A ten sjezd byl tak technický, že při něm bylo úplně jedno, jestli jsem na špici já nebo on. Vydržel jsem s ním tři kiláky do cíle, pak mi dal 40 vteřin. On byl v tu chvíli lídrem závodu, který přicházel o celkové prvenství, takže musel jet naprostý šrot. V předchozí etapě mi dal na posledních třech kilácích minutu a půl, takže nějaké zlepšení tam z mé strany bylo.
Už předtím, než se Contador dostal k vám, dojel při své stíhačce několik cyklistů, ale v podstatě nikdo z nich se jej nezachytil, jen na chvilku Atapuma. Vy jste byl jediný, kdo s ním vydržel delší dobu.
To mě těšilo. Tím jsem snad ukázal, že na tom nejsem špatně.
Celkově pro vás bylo Dauphiné velkou úlevou? Při vašem předchozím závodě Kolem Bavorska byla v itineráři jen jedna etapa s dojezdem na kopci, tady hned tři. Navíc šlo o osmidenní těžký závod s řadou hvězd. Poté, jak jste ho zvládl, asi už nikdo v NetAppu nepochybuje, že budete na kapitánskou roli na Tour připravený.
Já jsem hlavně hrozně spokojený s konzistentní prací, kterou jsem předvedl. Dauphiné byl pro mě první letošní závod ve velkých kopcích, který jsem jel opravdu na výsledek. Vím, že je to v červnu trochu pozdě, ale je to tak. Moc mě potěšilo, že v každé další etapě jsem se byl schopný zlepšovat. Že to nakonec nestačilo na první desítku, mě sice mrzí, ale musím být realistický. Pořád to byl pro mě spíš přípravný závod, i když jsem chtěl sezonu původně pojmout úplně jinak. Takže jsem opravdu spokojený jak se sebou, tak s prací týmu. Vyzkoušeli jsme si zároveň i nějaké kluky, kteří by se na Tour hodili na roviny. Z hlediska nácviku taktiky bylo Dauphiné pro nás byl velmi důležitým závodem.
V neděli už to byl navíc starý známý König, který je aktivní a útočí. Když ujeli Nibali s Keldermanem, nečekal jste na Frooma nebo Contadora a sám jste za nimi vyrazil.
Přesně tak. I když pořád jsem s tím nebyl úplně spokojený. Pokud chci produkovat takový útočný styl, musím na něj mít trochu víc sil, a to ještě nemám. Chtěl jsem být v neděli už v té první odjeté skupině, protože jsme se před etapou bavili, že nějaký takový útok se může zrodit. Měl jsem v něm být, i jsem se zkoušel tam dostat. Když však postupně odjíždělo pět, deset, patnáct lidí, pořád jsem si říkal: To musí Contadorovo Saxo zavřít, to takhle nenechají. Ale oni je nechali ujet. Každopádně díky tomu z toho pak byla krásná etapa.
Kdyby vám o den dříve řekli, že Talansky vyhraje Dauphiné, co byste si pomyslel?
Že se to stát může. Saxo nebylo schopné jet ani 10 kilometrů v kuse tempo, což se ukázalo, když odjela ta skupina včetně Talanského a dalších jezdců z první desítky. Během 10 kilometrů tato skupina navýšila svůj náskok z minuty na tři minuty, i když Contador měl v balíku k ruce ještě pět pomocníků.
V pelotonu tehdy zůstal i Froome.
Před etapou se spekulovalo, že se Froomovo Sky pokusí dostat Saxo pod tlak tím, že vyšle dopředu do skupiny jednoho nebo dva své lidi. Což se také stalo, jenže tím dostalo Sky pod tlak akorát tak samo sebe. Byl jsem metr od toho, když odjela první skupina i s Nievem a Portem ze Sky, a slyšel jsem, jak potom Froome říká do vysílačky: To je pro nás super situace.
Jenže nebyla.
Já si pak ťukal na čelo, jestli se nezbláznili, protože se ve skutečnosti událo to nejhorší, co se jim mohlo stát. Tu skupinu nikdy nemohli dojet, pokud mělo tempo tahat Saxo. Což se potvrdilo. Vepředu v té skupině tahali jen dva lidi, Hesjedal s Gallopinem. Takže svým způsobem dva lidi ujeli celému Saxu na deseti kilometrech dvě minuty. Teprve pak si Sky uvědomil, že jejich taktika je naprostá hloupost. Proto stáhli Porta z první skupiny a rozjeli v pelotonu takový šrot v kopci, že nás tam zůstalo 16 lidí. Contador zůstal najednou ze Saxa sám, ale Sky z toho neměl výhodu, protože museli tahat tempo i potom.
Když jste později v této skupině pronásledovatelů pozoroval Frooma, jak se vám jevil? Byla jeho nedělní slabost ovlivněna i pátečním pádem?
Je to možné, ale myslím si, že na tom nebyl dobře ani psychicky. Mohlo to být způsobeno také tím, že v sobotu ztratil žluťý dres, na který předtím celý tým Sky sedm dní tvrdě pracoval. Já chápu, že tlak na něj je obrovský. On ty kluky ze svého týmu nechce zklamat - a když se stalo, že přišel o žluťáka v předposlední den závodu, mohl potom trochu vyhořet v hlavě. Nemyslím si, že by mu ten pád vzal tolik sil, aby pak přijel v nejdůležitější etapě tři minuty za mnou. To byla spíš otázka mentální síly.
Co vás nyní čeká ve dnech, zbývajících do startu Tour?
Teď budu mít asi tři dny volno. Po něm pojedu do Karlovy Studánky a budu trénovat v Jeseníkách, kde jsou kopce trochu podobné těm pyrenejským i alpským. Navíc tam budu mít skvělé zázemí a kompletní péči v lázních.
Podívají se vám znovu i na vaše předtím bolavé koleno?
Jo, pro jistotu mi udělají kontrolu. Strávím tam týden a pak bych chtěl jet časovku i silniční závod na republice.
Profil mistrovské časovky je tentokrát docela kopcovitý, takový se vám musí líbit, ne?
Jo jo, Honza Bárta je z toho nervózní. (směje se) Ale já pro změnu čekal, že bude na republice složitější silniční závod. Taky je na něm kopec, ale pak ještě následuje sedmikilometrová rovina. Uvidíme, jak se ten závod nakonec bude vyvíjet.
Vysokohorský kemp tedy už před Tour neplánujete?
Už ne. Jeseníky jsou docela vysoké. Když pojedu pětkrát na Praděd, mám to jako tři výšlapy do Sierra Nevady. Vím, že dost kluků, kteří budou na Tour patřit mezi favority, ještě teď na takový kemp pojede, ale mně se nechce moc experimentovat. Stačilo mi, že jsem byl ve vysokých horách letos jednou. Před Tour je to už trochu vabank a já nejsem na rozdíl od jiných zvyklý odjet z vysokých hor hned na velký závod. Tak volím spíš tradičnější přípravu.
Kolik cyklistů z vaší sestavy na Dauphiné by se mohlo vejít do devítky NetAppu, která bude nominovaná na Tour?
Tak čtyři. Byli jsme rozdělení na dvě skupiny. Ta druhá pojede teď závod Kolem Slovinska.
Před sezonou jste hovořil o tom, že při Tour chcete zaútočit na Top 10. Platí takový cíl i po všech vašich letošních zdravotních komplikacích?
Platí. Na Dauphiné jsem se utvrdil v tom, že v ní být můžu. Mám pořád co zlepšovat, ale není to nereálné. Naopak, spousta favoritů má letos za sebou několik velkých závodů a už se moc zlepšovat nebudou. Zato já pořád vidím prostor, kam se mohu zlepšit. Dauphiné byl můj první velký test a povedl se. Takže já jsem vzhledem k Tour a k mému cíli hodně optimistický.
