Hlavní úkol pro Kreuzigera přišel v závěru, v obtížném dvoukilometrovém stoupání na Mur-de-Bretagne, kde etapa finišovala. Právě na „stěně“ bylo důležité Contadorovi pomoci, aby se udržel na čele a neztratil kontakt s hlavními konkurenty.
Povedlo se, Contador byl v cíli čtrnáctý a na největší soupeře nic neztratil. Kreuziger byl parťákovi po boku až do cílové rovinky, dojel jen o dvě místa za ním.
O 8. etapěZpravodajství z dalšího dějství Tour de France |
„Byli jsme vpředu, aby se něco nestalo, protože tahle etapa byla v závěru hodně nervózní,“ říkal český cyklista, když v horkém podvečeru za páskou otáčel kolo a vracel se k týmovému autobusu.
Po čele mu stékaly krůpěje potu, čehož si zřejmě všiml i kolem projíždějící Štybar - kamaráda aspoň lehce zchladil tím, že mu z legrace za krk nalil trochu vody z lahve. Kreuzigerovi ale vedro nevadilo, naopak ho uvítal.
„S tím vůbec nemám problém. Ale bez ohledu na počasí platí, že tentokrát se moc sil ušetřit nedalo,“ oddechoval. Hlavně v závěru se nadřel: kromě práce pro Contadora plánoval s dalšími členy týmu pomoci také sprinterovi Peteru Saganovi, který se ale vytouženého vítězství znovu nedočkal. Tentokrát skončil čtvrtý.
„Škoda, že v závěru nám jedna skupina odskočila. Samozřejmě jsme v první řadě chtěli, aby se Alberto vyhnul všem pádům, ale když víme, že Peter má excelentní kondici a byl vpředu, tak jsme to chtěli zkusit s ním,“ vysvětloval. „Ale já už jsem bohužel neměl nohy na to, abych mu to protáhl.“
V ostrém, místy až desetiprocentním stoupání nechal Kreuziger dost sil. Ale nejen tam. „Už posledních deset kilometrů se jelo ostře... I když vlastně se dá říct, že to tak bylo celý den: pořád se odjíždělo a sjíždělo. Ale ten závěr byl opravdu hodně intenzivní.“
Čas na odpočinek ale přijde až po nedělní týmové časovce: pak budou mít cyklisté den volna. A pokusí se načerpat nové síly na obtížnější část Tour, která je teprve před nimi.
