Alberto Contador vyleze ze sprchy, usadí se do hnědého křesílka, které pro něj u týmového vozu stáje Tinkoff-Saxo nachystali, rozbalí sendvič se šunkou a s chutí se do něj zakousne. Jeho mluvčí Jacinto Vidarte zatím od Španěla odhání příliš dotěrné fanoušky.
Někteří jezdci afrického týmu MTN Qhubeka se natáhnou na trávu a v poloze vleže tu čekají na odvoz na letiště.
A mechanici Sky, věrni stájové snaze o dokonalost, rozestaví jako jediní před týmový autobus všech devět trenažérů, na nichž se Froome a spol. budou vyjíždět.
To vše se děje na fotbalovém hřišti na konci obce Plumelec, kde před 30 lety zahájil Bernard Hinault tažení za svým pátým titulem na Tour, pro Francii dodnes posledním. Právě tady rozbily stáje dočasný tábor po skončení týmové časovky, kterou vyvrcholil úvodní devítidenní blok letošní Tour de France.
Od Atlantiku sem přilétá vánek, který ochlazuje rozpálená těla.
Zároveň s sebou přináší úlevu. Cítíte ji všude kolem sebe.
„Je v celém pelotonu přímo neskutečná,“ přitaká Leopold König ze Sky. „Všichni tweetují a vykládají, jak z nich spadl obrovský kámen, že se dostali až sem. Tedy aspoň ti, co neztratili drahocenný čas a co přežili těch devět dnů ve zdraví.“
Rovněž Contador, lídr konkurentů z Tinkoff-Saxo, dává najevo svoji radost: „Konečně! Dokončil jsem první část Tour bez pádů.“ Bolavé zkušenosti z let 2011 a 2014 se v jeho případě neopakují.
Zato žlutý dres jako by byl dlouho v těchto dnech prokletím. Fabian Cancellara si v něm zlomil obratle a Tony Martin klíční kost, než se ceněný trikot usadil na ramenou muže, který jej tak brzy ani nechtěl: Chrise Frooma.
Celkem třináct jezdců už vzdalo. Mnoho nadějí se zhroutilo.
Ne, nebyl to v moderní historii Tour největší počet odstoupivších jezdců v úvodu Tour. Například v roce 2011 skončilo v prvních devíti dnech dokonce 20 cyklistů, včetně favoritů Wigginse a Vinokurova. Přesto jezdci i komentátoři nyní až příliš často často používali k popisu etap slovo „brutální“.
Neustále ve střehu... a ve stresu
Poprvé za posledních deset let nezařadili organizátoři Tour do itineráře úvodních devíti dnů žádné hory. Ale ředitel závodu Christian Prudhomme už před startem v Utrechtu varoval: „Použijeme veškeré prostředky, které máme k dispozici, abychom i tak nabídli velmi zajímavý závod.“
Jak řekl, tak se i stalo.
Pod kola pelotonu umístili neforemné kostky, z oblohy na ně ve spolupráci s paní Přírodou seslali hustý déšť i likvidační boční vítr. Vytáhli jezdce na strmé zdi v Huy a Bretani či na kluzké úzké silničky.
Dokonce i průběžně desátý Zdeněk Štybar, jenž na rozdíl od většiny svých soků tento nečas miluje, v Plumeleku přiznal: „Od neutrálního startu druhé etapy v Utrechtu jsme byli takřka neustále ve stresu. Kolem trati stálo tolik diváků, že pohyb v balíku byl i pro mě najednou úplně jiný než v ostatních závodech.“
Zdeněk Štybar se po týmové časovce vyjíždí na válcích.
Až na samém konci tohoto vyčerpávajícího bloku čekala v neděli v Bretani týmová časovka, která byla všechno, jen ne tuctová.
Rovinatá jako jindy? Kdeže. Tři kratší stoupání na její trati se do nohou unavených jezdců pořádně zahryzly.
„Skoro nikdy se nejelo stejným rytmem a pořád to bylo nahoru dolů,“ vykládal Roman Kreuziger, který opět odvedl obří kus práce pro Alberta Contadora. „Ten poslední kopec byl nekonečný.“
Entuziastičtí fanoušci obklopili a občas i ucpávali trať. „Místy nám nechali jen dva metry na projetí,“ vykládá Thomas Voeckler z Europcaru. „To už je pak vážně komplikované. Musíte zpomalovat, ztrácíte energii.“
Voecklerův tým, na trati se příliš často rozpadající, skončil sedmnáctý.
Štybarův Etixx byl sedmý.
Kreuzigerova parta Tinkoff-Saxo čtvrtá.
Movistar kolumbijské hvězdy Quintany třetí.
A tým Sky utržil další ze svých centimetrových proher. Při závodě Kolem Trentina byli „nebeští letci“ v týmové časovce druzí o pouhých 30 setin, tentokrát o 62 setin. Parta stáje BMC v čele s Tejayem van Garderenem projela cílem nepatrně rychleji než oni, červenočerní porazili černomodré.
„Tohle vážně naštve,“ uleví si Geraint Thomas ze Sky, zatímco se vyjíždí na trenažeru. Realisticky vzápětí přidá: „Ale najeli jsme čas na všechny největší soupeře s výjimkou van Garderena. To se počítá.“
L'image du jour / Pic of the day by @jeredgruber. #TDF2015 pic.twitter.com/UxgZlXj6WM
Promiňte, kluci, omlouval se Roche
Leopold König prohodí u autobusu pár slov s trenérem Timem Kerrisonem, který chce samozřejmě vědět: „Jak se ti jelo?“ Ano, dobře se mu jelo. Nohy se točily, jak měly. „„Nebyli jsme výkonnostně horší než BMC, oni byli jen o něco málo šťastnější. Kluci ale zajeli neskutečně,“ říká¨český jezdec.
Precizní rozpis práce britské stáje fungoval téměř až do posledních stovek metrů. Pak... tuhnoucí nohy Nicolase Roche je stály vítězství. König se na něj ustaraně ohlížel a snažil se, aby Ir zacelil vznikající díru. Také volal na ostatní, ať nepatrně uberou z tempa. „Jenže v tom ohromném řevu diváků mě kluci ani neslyšeli.“
Roche bytostně vnímá: Tak tohle jsem nezvládl. Později na Twitter píše: „Ani nemohu vyjádřit, jak se cítím. Dal jsem do toho vše, ale nestačilo to. Promiňte, kluci.“ Tým jej okamžitě začíná uklidňovat.
Nicméně i navzdory miniaturní prohře party Sky v této etapě si Chris Froome opět dojde na pódium pro žlutý dres.
Thibaut Pinot z FdJ, loni třetí a letos ztrácející a padající domácí miláček, ohromeně tvrdí: „Chris tu zatím ukazuje stejně úžasnou formu, jakou měl na Tour předloni. Pokud jej nepotkají nečekané problémy, v Paříži vyhraje.“
V Britově tváři občas jen s obtížemi čtete emoce, ale König už se to naučil. Můžeme mu tedy věřit, když o svém lídrovi říká: „Chris je v porovnání s loňskou Tour mentálně úplně jinde. Jede famózně. A při kritických situacích je v týmu první, kdo zachovává chladnou hlavu.“
Fantastic performance by the team today, so close to victory... 0,6 seconds! #TDF2015 Pic: @simongillphoto pic.twitter.com/3AwKycgBZe
Reportéři obklopí na fotbalovém hřišti Davida Brailsforda, manažera Sky, a ptají se ho, jaká byla jednička jeho týmu v úvodu Tour. Manažer stáje snad minutu přemýšlí nad vhodným slovem, než vysloví: „COMPOSED.“
Klidný. Vyrovnaný. Nebo chcete-li soustředěný. „Takový je zatím Chris v závodě. Takový je od první etapy. A takový musí zůstat až do Paříže.“
A najednou je tu Velká pětka
Pohled na virtuální pořadí největších favoritů tvrdí, že Froome má k dobru 12 vteřin na van Garderena, 1:03 na Contadora, 1:59 na Quintanu a 2:22 na obhájce titulu Nibaliho.
V prvním týdnu se jako obvykle nedala Tour vyhrát, ovšem dala se ztratit. Celá „Fantastická čtyřka“, jak pojmenoval Christian Prudhomme kvarteto Froome, Contador, Nibali a Quintana, ale přečkala úvodních devět dnů navzdory prognózám mnoha expertů beze ztrát, které by nebyly zlikvidovatelné.
Zároveň se však z Fantastické čtyřky stala Velká pětka. Černý kůň Tejay van Garderen, spolehlivý ve všech typech etap, se hlásí o slovo.
Před týmovou časovkou Američan dokonce odhodlaně prohlašoval: „Pokusím se v ní svléci z Chrise žlutý dres.“ Když to nedokázal, zrcadlilo se v jeho obličeji jak zklamání, tak odhodlání pokusit se o to v dalších dnech.
„Od začátku jsem měl Tejaye na svém radaru,“ ujišťuje Froome.
Volný den je nyní všemi toužebně vyhlížen.„Jako tým jsme zatím odvedli maximum. Teď budeme přemýšlet o dni volna a pak až o následujících etapách,“ říká Roman Kreuziger.
Přijdou Pyreneje, Centrální masiv, Alpy, dlouhý seriál koncentrovaných hor. Dynamika závodu se od základu změní.
„Až teď začne ta opravdová Tour s těžkými horskými etapami. A snad už mnohem míň ovlivněná počasím a pády,“ těší se (nejen) Leopold König.
We're on the way to the airport right now before our flight to Pau. #TDF2015 pic.twitter.com/PaxQypRVIo
