1939: Vítěz, co vyhrát nechtěl
O Lanci Armstrongovi se často tvrdí, že byl nejmladším mistrem světa. Ve skutečnosti však byl až třetím, benjamínkem mezi šampiony byl Karel Kaers. Belgičan následně v roce 1939 vyhrál i slavné Flandry a to tak, že vlastně ani nechtěl. Na De Ronde přijel trénovat jízdu po kostkách, se kterou chtěl excelovat v závodě Paříž-Roubaix o týden později.
Autem dojel pod kopec Kwaremont, tam zaparkoval a čtyřicet kilometrů na start v Gentu dojel po svých. Jeho plán byl objet trasu závodu se svým obvyklým tréninkovým parťákem, zastavit u svého auta a odjet domů. S vědomím, že nejede celou trasu závodu, zaútočil na hlavní pole, ujel zbytku pelotonu (to vše jako trénink) a ke Kwaremontu dojel s minutovým náskokem. Jenže...
Jeho auto nestálo tam, kde je ráno nechal. "Tak pojedu dál," řekl si a svoje osamělé tažení v čele dotáhl až do cíle. Tam se začal shánět po svém autě a nakonec zjistil, že mu je odvezl jeho manažer, aby Kaer neměl nutkání závod zabalit.
1961: Brit porazil vichřici i favorita
Foukalo tak, že plachta, co značila cíl závodu Kolem Flander, kamsi odletěla. Britský závodník Tom Simpson, pozdější oběť amfetaminu v etapě Tour na Mont Ventoux, šlapal v úniku se známějším Italem, mistrem své země Ninem Defilippisem.
Simpson byl slabší spurter a rozhodl se rozbalit svůj útok už kilometr před cílem. Brzo mu došlo, že to přehnal, začal uvadat a Defilippis šel před něj. Brit měl problémy udržet se v háku a s úlevou přijal, když Ital na dohled cílové pásky zvolnil.
"Nevím, kde je finiš," říkal a hledal označení cíle, které odfoukl vítr. A to přitom oba měli za sebou už dva cílové okruhy a čáru značící konec epické bitvy museli vidět. I proto následný protest italského týmu neuspěl. Těsně před cílem Defilippis svému kolegovi z úniku nabídl: "Projedeme cílem současně, žádný Ital nevyhrál klasiku od roku 1953." Simpson se mu vysmál a odvětil: "Žádný Brit nevyhrál klasiku od roku 1896!"
1987: Ředitel závodu přejel lídra
Nebezpečí závodu a úzké silničky s hrozným povrchem byly málem příčinou tragédie Jespera Skibbyho. Dán upaloval před pelotonem a pod slavný vrch Koppenberg dorazil s dvouminutovým náskokem. Ve výjezdu však ztratil rovnováhu a stále připásaný k pedálům se složil uprostřed cesty.
Řidič ředitele závodu se snažil ležícímu závodníkovi vyhnout, brzdil, direktor ho však hnal dál. "Pokračuj!" Vůz přejel Skibbyho zadní kolo, udělal z něj šrot a jen těsně minul cyklistovu nohu. Dánský borec nemohl pokračovat dál, fanoušci na automobil zlostně pořvávali.
"Musel jsem ho předjet, peloton se blížil," vymlouval se později ředitel. Lež, peloton byl ještě daleko. V cíli na něj proto rozčilení diváci házeli bláto, kameny i hrnky. Incident pak zastínil i vítězství Belgičana Clauda Criquieliona a vedení závodu přiměl k tomu, že Koppenberg byl na dalších patnáct let z trasy závodu vyškrtnut.
Letos však v itineráři chybět nebude a ti, kdo budou mezi prvními na jeho vrcholu, budou jistě patřit k těm nejlepším i v cíli.
