Jedna se jmenuje Ginette, další Caouette. Je jich kolem čtyřiceti a momentálně se procházejí a pasou na jednom z nejikoničtějších cyklistických míst.
Stádo má totiž jasný úkol – zbavit kostky posvátného Arenberského lesa přebytečné trávy.
Proč? Aby byl tenhle prastarý úsek co nejbezpečnější a tolik to na něm neklouzalo, až tady 9. dubna pojedou Wout van Aert, Mathieu van der Poel nebo Peter Sagan slavné Paříž–Roubaix.
Když vyhraju, skončím. Sagan na svém rozlučkovém turné míří do San Rema |
„Je to poprvé, co jsme tuhle metodu použili,“ prozradil šéf trasy Thierry Gouvenou. „Během covidu jsme si uvědomili, že tráva v Arenbergu roste opravdu rychle, museli jsme najít řešení. A proč ne ekologické?“
Tenhle koncept zbavování se trav je vlastně jednoduchý a stále mnoha hospodáři využívaný. Býložravce používají místo prostředků na hubení plevele nebo průmyslových sekaček.
Šéfové Roubaix se jednoduše inspirovali. Sehnali si kozy plemene poitouského.
The real 'GOATS' of #ParisRoubaix?
An eco friendly way to make sure the famous Trouée d'Arenberg is ready for the riders next month
Image: @parisroubaix https://t.co/uWugcGC28S
„Kontaktovali jsme místní charitativní organizaci, která má velké stádo koz. Každý den tak přivádí asi čtyřicet koz do Arenbergu, aby pomohly zbavit se trávy,“ uvedl Gouvenou.
Charita Espoir Avenir sídlí asi 60 kilometrů jižně od Roubaix a zaměstnává lidi, kteří mají problém najít si v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti práci.
Teď ji mají, byť dost netradiční.
Přitom zrovna na Arenbergu se pracuje prakticky od té chvíle, co slavný závod skončí.
„U Arenbergu je totiž problém v tom, že přes něj neprojíždí auta. Je taky tmavý a vlhký, což jsou ideální podmínky pro růst trávy. Chtěli jsme ho autům zpřístupnit aspoň jednosměrně měsíc před závodem, ale nevyšlo to,“ uvedl Francois Doulcier, prezident Amis de Paris-Roubaix.
To je klub přátel závodu, který zodpovídá za údržbu dlažebních kostek na všech úsecích.
Bittner o risku ve spurtech, zkušenostech a sezoně: Pojedu i Roubaix. Hustý! |
Že pro Arenberg zvolili zrovna kozy? První volba to nebyla.
„Zkoušeli jsme kostky různě zametat, pálit trávu pomocí ohně, táhnout za traktorem obrovské křoví. Jenže s tím je problém vtom, že čistí kostky až moc do hloubky. A pak si cyklisté stěžují, že jim mezi ně kola zapadají. S kozami tohle dokážeme regulovat,“ těší Gouvenoua.
Koncept má pochopitelně víc pozitiv. Snad největší je ta, že jde o jasně cenově nejvýhodnější možnost. A kozy to prý i baví.
 |
„Pastýř říkal, že mají z těch jednodenních výletů do Arenbergu opravdu radost. Jinak totiž většinou pochodují po stranách rušných silnic se spoustou hluku. A tady mají pro pastvu klid,“ vysvětluje Francouz.
V současné době se stádo pohybuje na prvních 900 metrech z víc než dvoukilometrového úseku. V příštích dnech se postupně přesune do druhé poloviny.
Na perfektní vyčištění kostek mají kozy pořád tři týdny. Jestli experiment se sudokopytníky zabere? „V tuhle chvíli je příliš brzy na jasnou odpověď,“ míní Doulcier. „Ale proč to nezkusit?“
