Nizozemská stáj zatím nechala doma svou největší klasikářskou hvězdu Wouta van Aerta. I bez něj ale dominovala.
Byla u každé vážnější situace, její jezdci útočili, kontrolovali situaci. Třeba v jednom z prvních vážnějších úniků jelo hned šest žlutých dresů.
Parádní výkon podtrhl van Baarle.
Čtyřicet kilometrů před cílem se spolu s trojicí Florian Vermeesch z Lotta, Mathis Le Berre z Arkéy a Jonathan Milan z Bahrainu pustil do úniku.
Loňský vítěz Paříž-Roubaix (tehdy ještě v barvách Ineosu) byl z této skupinky jasně nejsilnější. Postupně se vzdaloval jednomu soupeři za druhým a sedmnáct kilometrů před páskou zůstal na čele sám.
Za ním se z pelotonu ještě pustili supertalent Arnaud De Lie z Lotta, Matej Mohorič z Bahrainu či Tim Wellens z UAE, jenže na třicetiletého Nizozemce neměli nárok.
Van Baarle si udržoval náskok. Ba co víc, na posledních větrných kilometrech získával sekundy na svou stranu. Několik stovek metrů před cílem se tak mohl začít smát. Bylo jasné, že si jede pro sedmé profesionální vítězství.
Pro druhé místo si o dvacet sekund později dojel po spurtu De Lie, parádní den Jumba pak podtrhl třetí Christophe Laporte. Čtvrtý byl Alexander Kristoff z Uno-X a pátý Thomas Pidcock z Ineosu.
„Měl jsem za sebou velmi vydařenou přípravu,“ pochvaloval si vítěz. „Musím ale smeknout před týmem. Celý den odváděl skvělou práci a hodně mu vděčím.“
Z trojice českých zástupců byl nejvíce vidět Mathias Vacek.
Dvacetiletý jezdec Treku se na hranici pětadvaceti kilometrů posunul na čelo pelotonu a snažil se smazat náskok van Baarleho grupy. Když přidal, hlavní skupina se pořádně natáhla a ubral i několik sekund. Víc ale ani on nedokázal, van Baarle byl zkrátka nejsilnější.
Vacek nakonec cílem projel jako 79. s mankem 6:24 minuty. Pavel Bittner z DSM byl 42. s odstupem 2:46. Zdeněk Štybar z Jayco AlUla nedokončil.
Jak se vše odehrálo
Do denního úniku se pustila sedmička závodníků, mezi nimiž figurovali i Wallays z Cofidisu, Norsgaard z Movistaru či Le Berre z Arkéy. Postupně si vypracovali i osmiminutový náskok, ovšem že by měli nějakou naději?
Ne, to by byl zázrak.
Z pelotonu se začalo útočit zhruba sto kilometrů před cílem. Po náporu Jumba se dopředu vydala čtrnáctka jezdců. Z té se posléze ještě oddělila šestice Tratnik a van Hooydonck z Jumba, Wright z Bahrainu, Haller z Bory, Swift z Ineosu a O´Brien z Jayco AlUla a získávala náskok.
Byla to silná skupinka, pokud by ji peloton nechal více ujet, klidně by mohla bojovat o vítězství. To si moc dobře uvědomovaly stáje jako Quick-Step a Lotto a proto se jaly udávání tempa a uprchlíky stahovaly.
Šedesát kilometrů před cílem byl tomuto pokusu definitivní konec a hlavní pole bylo opět pohromadě. Denní únik sice ještě na čele zůstával, k dobru měl už ale jen minutu.
V balíku následně zavládl klid. Opět ho táhlo Jumbo a postupně pohlcovalo uprchlíky.
Slovo klid berte pochopitelně s rezervou, takový Omloop rozhodně není. Své by mohl třeba vyprávět jeden z favoritů, dvacetiletý talent De Lie z Lotta, jenž na klikatých silnicích spadl a musel se dotahovat zpátky.
Po několika kilometrech se mu to podařilo. Ba co víc, hned se posunul na čelo a figuroval spolu s Laportem z Jumba či Pidcockem z Ineosu v dalším pokusu o nástup.
Byl to skutečně jen pokus, peloton je po chvíli sjel. Právě tento útok ale jakoby ohlásil: Tak a začínáme pořádně závodit!
Z pelotonu se vydával jeden jezdec za druhým, nikdo si ale zatím větší náskok nevypracoval. Až čtyřicet kilometrů před páskou poodjela čtveřice van Baarle z Jumba, Vermeesch z Lotta, Le Berre z Arkéy a Milan z Bahrainu a získávala sekundu za sekundou.
Po deseti kilometrech měla k dobru necelou minutu. Limitovat ztráty balíku se snažil i Vacek, který pracoval na čele.
Dvacetiletý Čech rozjel ostré tempo. Hlavní skupina se natáhla a smazal několik sekund. To bylo ale vše.
Obzvlášť van Baarle byl totiž ve formě. V unikající skupině nejvíc pracoval, získával náskok. Sedmadvacet kilometrů před cílem ještě přidal a čtveřice se rozpadla. Na čele spolu s ním zůstal Le Berre, Milan a Vermeesch se propadali.
Le Berre jel po celodenním úniku skvěle, bylo ale jasné, že mu budou docházet síly. To se potvrdilo a sedmnáct kilometrů před finišem zůstal na čele osamocený van Baarle.
Ještě ani zdaleka však neměl vyhráno.
Obzvlášť poté, co při slavném kostkovém stoupání Muur-Kapelmuur z hlavního pole vystřelili De Lie, Wellens z UAE, Mohorič z Bahrainu a jeho týmový kolega Laporte.
Jumbo mělo v tu chvíli závod skvěle rozjetý. Laporte se ve stíhací skupince jen vezl, jistil situaci a byl připravený zaskočit v případě van Baarleho neúspěchu.
Nizozemec byl však neúnavný a nic ze svého náskoku neztrácel.
A na čele vydržel až do cíle.
Cyklistický závod Omloop Het NieuwsbladWorldTour - 207,3 km: 1. Van Baarle (Niz./Jumbo-Visma) 4:54:49, 2. De Lie (Belg./Lotto-Dstny) -20, 3. Laporte (Fr./Jumbo-Visma), 4. Kristoff (Nor./Uno-x), 5. Pidcock (Brit./Ineos Grenadiers), 6. Ballerini (It./Soudal-Quick-Step) všichni stejný čas, ...42. Bittner (ČR/DSM) -2:46, 79. M. Vacek (ČR/Trek Segafredo) -6:24, Štybar (ČR/Jayco-AlUla) nedokončil. |