Belgie je zemí, která cyklistikou žije. Je v tomto sportu velmocí a tradiční pořadatelskou zemí mistrovství světa. Vždyť letos ho hostí už podesáté. V pořadí zemí podle počtu medailí ze světových šampionátů je na druhém místě.
Jenže těmto statistikám chybí zlatý lesk. A chybí mu už dlouho. Naposledy před devíti lety získal pro Belgii titul mistra světa Philippe Gilbert. Od té doby zažívá tato velmoc duhový půst.
Obhájce titulu, úhlavní rival i namlsaný Ital
I proto je nyní tolik očí upřeno k Woutu van Aertovi, největší domácí naději na zlato a jednomu z největších favoritů vůbec. Jenže vyhrát Belgičanovi v Belgii se od roku 1963 na šampionátech nikomu nepodařilo.
Poslední dva, které Belgie hostila, ovládl Ital. To by mohla být velká motivace pro Sonnyho Colbrelliho, který je namlsaný ze zisku titulu evropského šampiona.
Pak je tu samozřejmě také obhájce titulu Julian Alaphilippe, kterému by se další rok v duze jistě zamlouval.
Alaphilippa motivovala prohra s Čechem. K duhové obhajobě má i nový pokoj |
„Každý závod jsem ze sebe chtěl vydat maximum, což pro mistra světa není vždy jednoduché. Všichni se na vás dívají a očekávají, že všechny závody vyhrajete. Naučil jsem se tomu přizpůsobit, podat nejlepší možný výkon, ale zároveň si vychutnat každý okamžik,“ vypráví o své sezoně mistra světa.
„Můj čas v duhovém dresu je téměř u konce, ale sen o něm se mi už jednou splnil. Možná, že když se nad ním zasním podruhé...“ nenechává Alaphilippe nikoho na pochybách, jaký cíl si pro nedělní závod vytyčil.
Van Aertovi pouť ke zlatu neulehčí ani všestranný britský talent Tom Pidcock. Během jarních klasik Belgičana proháněl, a dokonce ovládl Brabantský šíp, jehož některé pasáže figurují i v itineráři mistrovského závodu.
Do něj by chtěl určitě promluvit i Dán Kasper Asgreen, vítěz letošních Flander. Dánové mají jeden z nejsilnějších týmů v pelotonu, kromě Asgreena nastoupí i mistr světa z roku 2019 Mads Pedersen nebo Magnus Cort.
„Kdyby mělo dojít na spurt a já v něm byl proti van Aertovi, věřil bych si na něj,“ přiznává vítěz tří etap na letošní Vueltě Cort.
Nesmíme také zapomenout na supersilné Slovince. Sice ani jeden z hlavního tria Pogačar-Roglič-Mohorič není kostkovým specialistou, ale je něco, co by Slovincům vyloženě nešlo?
Na poslední chvíli se rozhodl zkomplikovat van Aertovi boj o titul i jeho úhlavní rival Mathieu van der Poel. I přes vleklé problémy se zády nakonec do závodu nastoupí a nikdo ze soupeřů nemůže počítat s tím, že by jim snad dal něco zadarmo.
Van der Poel doléčil záda a míří na MS. Šance na úspěch nám roste, těší kouče |
„Mým cílem je vždy vítězství. Ale vzhledem k tomu, jak probíhala příprava, bych byl spokojený i s jinou medailí nebo umístěním v první desítce,“ říká van der Poel před závodem.
Flandry č. 2
Trasa závodu v mnohých místech kopíruje jarní klasiky Kolem Flander a Brabantský šíp. Tedy kostky a strmé výjezdy.
Kdo také startujeNizozemsko: van der Poel |
Na takové trati se může stát všechno. Defekt, pád, naprosté vyčerpání. Navíc má pršet, což může být pro závodníky další nepříjemnost.
Odstartuje se v Antverpách, které byly v posledních čtyřech letech startovním městem závodu Kolem Flander. Do cílové Lovaně dorazí peloton už po padesáti kilometrech. Jenže před skutečným cílem musí jezdci zdolat okruh po městě nazvaný Lovaňská smyčka a pak také mimoměstskou Flanderskou smyčku.
Kombinace těchto dvou okruhů zavání matematickou úlohou. Posuďte sami: jeden okruh po Lovaňské smyčce, další po Flanderské, poté čtyřikrát Lovaňská smyčka, jednou Flanderská smyčka a nakonec dva a půl Lovaňské smyčky.
O náročnosti (a šílenosti) mistrovského závodu ale vypovídá především jeho profil. I přestože cyklisté nikdy nebudou výš než 120 metrů nad mořem, za 268 kilometrů nastoupají přes 2500 výškových metrů.
A to vše povětšinou na kostkách. Na nich je navíc hrozba ztráty nadějí kvůli defektu o to větší, protože mechanickým vozům může trvat i několik minut, než se úzkými silničkami k cyklistům dostanou.
V cíli tak může slavit závodník, kterého zkrátka potká nejmenší smůla.