Musí to být pro něj nesnesitelné.
On, který prakticky závodí od zimy do zimy. On, který, když skončí s cyklokrosem, tak skočí na silniční kolo (které ještě prokládá tím horským), zatím letošní klání sleduje jen v televizi.
Zkraje roku van der Poel nedělal nic, pak jen lehce vytáčel nohy a nyní už absolvuje i náročnější tréninky.
Ale stejně...
Loni absolvoval celkem šest cyklokrosových klání, třicet sedm závodních dní napočítal na silnici a k tomu ještě pětkrát startoval na horském kole.
A letos dosud nic.
„Je to smutné,“ říká sedmadvacetiletý Nizozemec. „Ale dělám všechno pro to, abych se vrátil. V tuto chvíli je klíčová hlavně trpělivost.“
Od Tour nebyl stoprocentní
Za všechno mohou bolavá záda, se kterými laboruje už od loňského května. Zprvu ho tolik nelimitovala, jen si vždycky dal načas pauzu a pak se vrátil. Vyhrál přitom dvě etapy v klání Kolem Švýcarska a jednu na Tour de France, na které poté strávil šest dní ve žlutém dresu.
Od hrozivého pádu v olympijském závodě horských kol v Tokiu to však bylo jen a jen horší. Musel opustit vysokohorské soustředění v Livignu, dostával injekce proti bolesti a dlouho byl nejistý jeho start na zářijovém mistrovství světa v Belgii.
Nakonec nastoupil, byl osmý a stihl ještě i odložené Paříž-Roubaix, kde skončil třetí. Pak si nařídil, že si odpočine. Uzdraví se, aby byl připravený na start cyklokrosové sezony, jenže aby toho nebylo málo, k bolesti zad se přidalo i zranění kolene, které si přivodil při tréninku.
TVRDÝ PÁD. Nizozemský Mathieu van der Poel spadl během závodu horských kol na LOH 2020. (26. července 2021)
Vzhledem k němu proto posunul začátek cyklokrosové sezony až na konec prosince, jenže když se konečně vrátil, po dvou závodech ho znovu zastavila záda.
A kvůli nim absentuje až doposud.
„Od Tour jsem nebyl schopen dosáhnout maximální úrovně, tak moc mě bolela,“ přiznal. „Momentálně pouze chci, aby tohle všechno už bylo za mnou, a očividně jediná věc, která mi může pomoct, je delší odpočinek.“
Nedával si proto přesné datum, kdy se vrátí. Stihne začátek silniční sezony? Bude na startu úvodních klasik? A co na té první z velkých, Strade Bianche?
Neupínal se ani na jedno. Chtěl si počkat, až bude zcela v pořádku.
„Je frustrující, že nevím, jak dlouho bude můj odpočinek trvat. Ale musím to přetrpět. Termín a cíle stanovíme až tehdy, až to budu moci něčím podložit,“ vysvětloval.
Experti: Jeho talent je i na škodu
Zprvu se šetřil úplně. „Jen sedí doma na gauči,“ hlásil na konci ledna jeho otec Adrie.
Na přelomu ledna a února si po delší době vyjel na kole. Nejprve jen na trenažeru a poté lehce kolem domova v Antverpách, kde mu společníka dělal i Zdeněk Štybar.
LÍDR TOUR. Mathieu van der Poel po čtvrté etapě Tour de France.
Když zjistil, že se jeho stav lepší, odjel do tepla do Španělska, kde si poprvé naordinoval i více než stokilometrové vyjížďky.
A teď už si podle údajů z aplikace Strava dopřává na pyrenejském poloostrově i více než sedm hodin v sedle a přes 200 kilometrů.
Na návrat to ale ještě není. „Je to na dobré cestě, už by měl mít jen malé nebo žádné bolesti,“ tvrdil minulý týden otec Adrie. „Ale ani takovéto tréninky se nevyrovnají závodům, v nichž musíte jet přes šest hodin s průměrem 45 kilometrů v hodině. Ještě musí přidat. Vždyť jeho posledním slušným závodem byla Tour de France.“
Zároveň tehdy prohlásil, že se v závodech Mathieu určitě nepředstaví v následujících čtrnácti dnech. Belgičtí novináři spekulují, že by se mohl objevit na klasice Milán-Turín 16. března.
Ovšem Adrie opakuje: „Ještě to není jisté. Musí být opravdu připravený.“
Je to jiný přístup, než měl v minulých letech. Tehdy i přes to, že nebyl ve stoprocentní kondici, vstupoval do závodů. Díky obrovskému talentu to na výsledcích nebylo znát, jenže to byl možná ten problém.
V BAHNĚ. Nizozemec Mathieu van der Poel na trati závodu Světového poháru v Táboře.
„Nemusí být zcela fit, aby vyhrál,“ tvrdí Thijs Zonneveld, bývalý cyklista a nyní expert podcastu De Tribune. „Proto ho láká startovat, i když je třeba zdravý jen z devadesáti procent.“
A někdejší účastník Tour a vítěz etapy na Vueltě José De Cauwer dodává: „Vybaví se mi závod v Nokere několik let zpátky. Tvrdě tam spadl, pár dní poté už byl ale na kole a vyhrál v Denain. Jenže je to prospěšné z dlouhodobého hlediska? Nejsem si jistý. Musí přemýšlet opatrněji. Musí si ujasnit: Teď jsem zdravý, tak teď můžu závodit.“
Nyní se přesně o to snaží. Čeká, až bude zcela v pořádku. A pak chce - už bez bolestí - znovu vítězit.
