Je polovina března a van der Poel ještě nevyhrál jediný závod na silnici.
Zvláštní, že? Ale nebojte, dočkáte se, říká sám hvězdný Nizozemec. To nejlepší prý pořád teprve přijde. „Sám jsem čekal, že má forma bude o něco lepší, ale rozhodně ještě nepropadám panice,“ usmál se v rozhovoru pro belgickou Sporzu.
Řekl toho dost, a ne všechno bylo zrovna nejlepší reklamou pro sport, který tak miluje. Když pětinásobný mistr světa poví, že ideální zimní období by bylo bez cyklokrosu, nevyznívá to pro tenhle sport zrovna dobře.
Van der Poel to pochopitelně nemyslí takhle kategoricky. Cyklokrosové bitvy v bahně i ve sněhu by mu rychle začaly chybět.
Tuhle odvážnou tezi ale vyřkl v návaznosti na cyklistické jaro, které tvoří silniční klasiky. A on se rozhodně necítí tak připraven, jako by mohl být, kdyby cyklokrosovou sezonu vynechal.
„Pátý titul mistra světa v cyklokrosu je pochopitelně krásný, ale měl jsem po něm jen krátkou pauzu, než jsem vyrazil na další tréninkový kemp do Španělska. Odpočinku bylo fakt dost málo. Na druhou stranu, jestli o víkendu vyhraju Milán-San Remo, všichni mě budou plácat po zádech a řeknou, že to byl správný přístup. Vždycky to tak je,“ krčí rameny.
Pomáhal druhým
Zázračnému vzestupu formy ale zatím nic moc nenasvědčuje.
Viděli jste jeho úvodní dva závody silniční sezony?
Pokud ano, všimli jste si ho? Jestli ne, není se co divit, 28letý nizozemský cyklista byl dost neviditelný.
Jen lehké připomenutí: na Strade Bianche, které před dvěma lety vyhrál, dojel patnáctý, předaleko od vítězného Toma Pidcocka; na Tirrenu-Adriatiku se pak ani jednou ze sedmi etap nedostal do nejlepší desítky.
Devět triumfů i poražený Vingegaard. Pogačar prožívá snový vstup do sezony |
Na druhou stranu, pomohl Jasperu Philipsenovi ke dvěma etapovým triumfům, když mu královsky rozjel sprint.
„Tohle mě docela začíná bavit, zvlášť, když mou práci sprinter dokončí,“ líčil.
Vzýval týmového ducha, působil uvolněně. Jenže mu prostě chybělo tempo. Fanoušci tohohle bombarďáka nejsou úplně zvyklí na podobný projev a vyjádření po závodech.
Jenže van der Poelovi vzhledem k jeho (ne)formě zatím nic jiného nezbývá.
Perfektní příprava? Bez cyklokrosu
Cyklokrosu bylo tuto zimu skutečně o dost víc než třeba loni.
To mu celou zimní sezonu rozbourala bolavá záda, se kterými van der Poel laboruje od olympiády v Tokiu. Bolesti se v různých intervalech stále vrací, hlavně ve chvílích, kdy je tělo přetížené.
„Vždycky doufám, že už jsme na příčinu přišli, a teď to snad vypadá optimisticky,“ doufá.
I letos ho záda trápila, byť ne tak moc. Proto stihl objet celkem 15 cyklokrosových závodů od konce listopadu do začátku února. Sedm z nich vyhrál včetně světového šampionátu v Hoogerheide, kde v nádherné bitvě porazil i vládce sezony Wouta van Aerta.
Další nádherný souboj si pro fanoušky v neděli připravili Mathieu van der Poel (vpravo) s Woutem van Aertem.
„A za nic na světě bych domácí šampionát nezmeškal. Jen je toho prostě dost, což je problém. Kdybych si měl namalovat opravdu perfektní přípravu na silniční sezonu, zimu bych trávil bez cyklokrosu,“ řekl jasně.
Není sám, kdo na podobný problém upozornil. Už dříve o něm mluvil i Pidcock, který se dokonce z letošního mistrovství světa odhlásil, aby byl lépe připravený na jaro.
A že se mu to povedlo? To fanoušci viděli třeba na Strade Bianche, kde kraloval po úchvatném sólu.
Van der Poel k podobnému kroku nesáhl, a tak se zatím trápí.
Jestli bude i na sobotním San Remu? Těžko odhadnout.
Úvodní monument cyklistické sezony by mu měl svým profilem perfektně sedět. Je sice šíleně dlouhý, ale nikterak náročný.
„Nemyslím si, že tento týden něco extra natrénuju. Nejdůležitější bude zotavit se z Tirrena. Navíc, pokud existuje závod, ve kterém nemusíte být v nejlepší formě a pořád ho můžete vyhrát, je to San Remo. Ale uznávám, že budu potřebovat i štěstí,“ říká o maratonské 294kilometrové pouti.
Dorazí štěstí i forma?
