S úctyhodnou délkou téměř 270 kilometrů, která má v jeho případě také význam.
Podobně dlouhý závod, jaký ho společně s dvojicí kolegů z národního družstva Janem Hirtem a Zdeňkem Štybarem v Austrálii čeká, pojede počtvrté v životě. Na světovém šampionátu potřetí, ještě ani jednou ho však neabsolvoval celý.
Nepodařilo se mu to ani loni v Belgii, ani o pár let dříve v Rakousku. Jediným cílovým úspěchem - a díky dlouhému a úspěšnému úniku velmi viditelným - tak bylo loni dokončení olympijského závodu v Tokiu.
Právě to by chtěl na šampionátu, jenž ve Wollongongu začne o víkendu, změnit. „Můj cíl je mít pocit, že jsem do závodu dal všechno,“ uvedl loňský domácí šampion před odletem do Austrálie, kde se od středy bude deset dnů připravovat na šampionát světový.
Je velká motivace už to, že se pojede právě v Austrálii?
Mistrovství světa je motivací vždycky a pro mě to bude navíc opravdu nové. Pojedu tam poprvé, což způsobily i roky, které tomu letošnímu předcházely. Dlouho se nezávodilo, moc závodů nebylo, všechno bylo omezené, takže se moc těším.
Moc se toho ve třech vymýšlet nedá. I když v Austrálii budou na šampionátu favority asi jiní, dá se tam zajet dobrý výsledek a překvapit.
Michael Kukrle
Austrálii si asi i užijete, budete mít dost času na aklimatizaci a také na trénink. Správná volba?
Já si myslím, že jo. Před Tokiem to loni bylo podobné a připravili jsme se dobře, i teď na to bude dost prostoru.
Třeba i na poznání trati, na které se bude závodit. Co jí říkáte?
Zatím jsem se na profil díval jen trochu, ale bude dost času se s ní seznámit přímo na místě. Myslím si, že ji celou projedu několikrát. Naší výhodou bude i to, že budeme bydlet přímo v dění šampionátu, takže to na trať nebudeme mít daleko.
Na začátku závodu vás čeká kopec, který místní označují za dost náročný. Co mu jen tak na první pohled říkáte vy?
Že to je sice stoupání, ale s pěti kilometry není tak dlouhé a ani nijak extrémně prudké. Neměl by to být neřešitelný problém.
Každý hledá nové angažmá. Kukrle o Sazka Tour i zrušení jeho stáje kvůli válce |
Po prvním okruhu, který pojedete jednou, se dostanete na okruh, po němž budete kroužit až skoro do cíle. Jak ten z vašeho pohledu vypadá?
Je na něm pouze jeden kratší kopec, ale i tak to bude hodně těžký závod – a nejen svojí délkou.
Komu by měla taková trať vyhovovat?
Asi nejspíše klasikářům. Těžko říct, zda je schopen to dobře přejet někdo ze sprinterů tak, aby mohl jet o vítězství. Spíš si myslím, že ne. Ukáže ale až samotný závod, bude záležet, v jakém složení jednotlivé reprezentace nastoupí.
Vy pojedete pouze ve třech, což sice není moc, ale oproti jiným zemím je to asi hendikep. Co se dá vymyslet pro dobrý výsledek?
Moc se toho vymýšlet nedá. I když favority budou asi jiní, dá se zajet dobrý výsledek a překvapit.
Třeba jako loni, kdy Zdeněk Štybar dojel sedmý?
Přesně tak, to se mu hodně vydařilo. V cyklistice se sice počítají výhry, ale i tak umístění do desítky je hodně pěkný výsledek. Zopakovat by to bylo z naší strany možná překvapení, ale mohlo by přijít.
Turbulentní rok českého mistra. Kukrle o Gazpromu i blížícím se šampionátu |
Třeba jako byl váš dlouhý únik na olympiádě v Tokiu pár týdnů předtím. Hodně se na to lidé ptají?
Musím říct, že mi to občas připomínají a pro mě to je dobrá vzpomínka. Na pěkné vyvrcholení toho, za čím jsem šel.
Letošním vrcholem bude Austrálie se světovým šampionátem, už teď se tedy za sezonou můžete pomalu ohlédnout. Co vidíte?
Že ji budu moci hodnotit jako vydařenou. Připsal jsem si čtyři vítězství, což je docela slušný počet, a cítím, že jsem na tom výkonnostně zase o trochu lépe.
A co říkáte brzkému konci v druhodivizním Gazpromu, kam jste před touto sezonou přestoupil, ale po zákazu jeho činnosti jste jej musel opustit?
Je to škoda, ale nelituji toho. I za těch pět měsíců, co jsem u týmu byl, jsem se hodně naučil.