Machačnému prošly rukama desítky nadějí. Na vítězství v sérii závodů Pro tour a start na Tour de France ale dosáhla jediná. "Roman má obrovský talent a také štěstí, že jeho otec (Roman Kreuziger st.) byl také vynikající cyklista. A že se mu věnoval od malička a pomohl mu svými kontakty prošlapat cestu do zahraničních stájí. Bez toho to nejde," upozorňuje Machačný.
Trenér Dynama ZČE srovnává Kreuzigerův talent s talentem jeho vrstevníka Tomáše Bendy. "Myslím, že na tom byli nastejno, vždycky se prali o vítězství. Benda ale neměl hlavu a vůli. Teď už nejezdí."
Právě hlava a vůle je to, co z Romana Kreuzigera dělá podle mládežnického trenéra osobnost dnes už světové cyklistiky. "Vždycky věděl, co chce, tréninku od malička podřizoval naprosto všechno. S tátou vždycky rozebírali co a proč se bude dělat, kam směřovat."
Kreuzigera od dětství trenérsky vedl hlavně jeho otec. V žácích jezdil za plzeňskou Škodovku, od patnácti do sedmnácti let byl pak v kadetech členem Dynama ZČE. "Už v té době ale jezdil závodit a trénovat také do Švýcarska, byl vynikající nejen na silnici, ale i v cyklokrosu," vzpomíná Machačný. (Kreuziger má dvě stříbra z juniorských kategorií cyklokrosových světových šampionátů a je i juniorským silničním mistrem světa, pozn. aut.).
Někdejší trenér na českou cyklistickou hvězdu vzpomíná jako na bezproblémového a nekonfliktního kluka. "Přestože už jezdil v zahraničí a sbíral úspěchy, nikdy se nad ostatní kluky nepovyšoval. A i teď, když se potkáme v Plzni, normálně se spolu bavíme."
Když se Karla Machačného zeptáte, jestli je podle něj možné, aby špičkového cyklistu vychovaly i tuzemské oddíly, jen pokrčí rameny. "Myslím, že ne. Není to kvalitou tréninku, ta je všude stejná. Ale venku se úplně jinak závodí. U nás jsou závody na osmdesát kilometrů. Když vyjede naše reprezentace na Světový pohár, kluci jsou vyvalení, že na 80. km se teprve začíná závodit."
Letošní Tour de France Machačný sleduje bedlivěji než obvykle. "Romanovi přeju úspěch. I když nevím, jestli není pro něj brzy myslet na celkové umístění. Tam, kde je, se dostal i proto, že mohl cyklisticky růst postupně."
