Alberto Contador dal už v sobotu svému českému pomocníkovi zelenou. V neděli se Španěl potýkal s horečkou, přesto v úvodu etapy zaútočil (akce posledního vzdoru?). Brzy se propadl zpět do pelotonu, uchýlil se na jeho chvost, zas a znovu zajížděl k týmovému vozu Tinkoffu a diskutoval se sportovním ředitelem De Jonghem a masérem Muňozem.
Potom už to nebylo o otázce: Mám vzdát?
Už se jen dohadovali: Kde mám slézt z kola?
Učinil tak na bufetu 100 kilometrů před cílem, tady na něj čekalo auto Tinkoffu. Mechanik si vzal kolo, Contador si otevřel dveře, zamával do kamery a pohodil rukama v gestu: Opravdu, ale opravdu to nešlo.
Později vykládal: „Udělal jsem, co jsem mohl. Ale po útoku byly mé nohy úplně prázdné.“
Šlo o mnohem méně dramatický odchod než z Tour 2014, kde si v 10. etapě při pádu zlomil nohu, přesto se s ní ještě 20 kilometrů zoufale pokoušel šlapat dál. Tentokrát se i majitel týmu Oleg Tiňkov podivil: „Jsem zklamaný, že vzdal už dneska. Vždyť zítra je volný den.“
Naopak Felix Lowe, komentátor Eurosportu, v nadsázce navrhoval: „Contador měl improvizovat a nastoupit rovnou do týmového auta Treku, kde by vzápětí uspořádal tiskovou konferenci ke svému přestupu.“
Španěl už má nyní v mysli jinou Grand Tour. „Od této chvíle vím, kdo vyhraje letos Vueltu,“ psal na Twitter Jens Voigt, rekordman Tour. Tak to bylo už předloni. Odstoupil z Tour, spravil si chuť na Vueltě.
Naopak Roman Kreuziger se v dresu českého mistra stal lídrem stáje Tinkoff pro celkovou klasifikaci na Tour.
Nepřipravoval se na takovou pozici. Odlétal do Francie s tím, že bude nejdůležitějším pomocníkem Contadora v kopcích.
Roli lídra v etapovém závodě v letošní sezoně příliš neokusil ani na menších kláních. Byl jím v březnu na Tirrenu-Adriatiku, ale tam mu organizátoři kvůli chumelenici zrušili klíčovou horskou etapu, na kterou se soustředil. V červnu potom měl vést Tinkoff na závodě Kolem Švýcarska, jenže tým jej místo toho odvolal na závod Dauphiné, aby si zkoušel souhru s Contadorem.
Tolik se toho událo od let, kdy mladý Roman Kreuziger šlapal na Tour v roli spolulídra stáje Liquigas s Italy Nibalim a Bassem, ale i od časů, kdy byl v dresu Astany dvakrát samostatným vůdcem na Giru, z čehož vytěžil páté místo v ročníku 2011.
V létě 2013 po přestupu do svého současného týmu vybojoval pátou příčku také na Tour, čímž se postaral o historicky nejlepší české umístění na nejslavnějším závodě. Dokázal to coby superdomestik Contadora, jenž skončil o místo před ním. Tehdy spočíval tlak na španělském jezdci.
Dosud nikdy nebyl Kreuziger povýšen do pozice lídra během velkého závodu. Navíc situaci komplikuje fakt, že zájmy v jeho stáji, která brzy ukončí činnost, jsou značně nepřehledné.
Nakolik bude nyní brán týmovými šéfy jako lídr a jak velké se mu dostane ve Francii podpory, ukáže čas. Po sobotní pyrenejské etapě do lázní Luchon, kdy dojel na skvělém 5. místě, vydal tým Tinkoff obsáhlou tiskovou zprávu, ve které vyzdvihl útok Poláka Majky na puntíkatý vrchařský trikot i odhodlání zraněného Contadora. Zato Kreuzigerovi, jenž se držel všech favoritů s výjimkou Brita Frooma, věnovali v této zprávě jedinou větu.
V neděli majitel stáje Tiňkov pronesl, že se tým nyní zaměří na boj o zelený a puntíkatý dres (Sagan a Majka) a na etapová prvenství. Ale zároveň chce Kreuzigera podpořit i v úsilí o Top 10.
Český cyklista statečně šlapal do Andorry přes dva poslední kopce ve skupině favoritů, i když už byl osamocen z týmu, snažil se držet jezdců Sky a Movistaru. Jediný Peter Sagan s ním zůstal ve sjezdu z předposledního vrcholu dne až do začátku cílového stoupání na Arcalis - poté, co si mistr světa vystoupil z úniku a propadl se do skupiny favoritů.
Sportovní ředitel Steven De Jongh po odstoupení svého oblíbence Contadora, s nímž má údajně namířeno i do stáje Trek, prohlásil: „Nyní máme Romana v celkové klasifikaci a pokusíme se mu pomoci. Zároveň máme cíle ve vrchařské a bodovací soutěži. Musíme hledět dopředu a změnit naše priority.“
DVA NÁRODNÍ MISTŘI, DVA RŮZNÉ CÍLE. Roman Kreuziger a Rafal Majka.
Pokud někteří z ostatních jezdců týmu (nikoliv Majka a Sagan) dostanou za úkol věnovat se v pelotonu Kreuzigerovi, je další otázkou, nakolik mu dokáží být platní, až půjde skutečně do tuhého v kopcích. Protože vrchař Kišerlovski zatím v koncovkách horských etap odpadal relativně brzy.
Třikrát v minulosti už Kreuziger dokončil Tour v Top 10. První desítku vyhlásil ve své nové roli také za svůj letošní cíl. Po deštivé očistě v Andoře jej od ní dělí dvě příčky a jen 15 vteřin.
Vždy platil za spíše teplomilného jezdce. Podmínky v Andoře rozhodně nebyly podle jeho gusta. Přesto se i na posledních kilometrech v dešti a chladu rval. I když ztratil kontakt s Froomem a spol., projel cílem před takovými jezdci, jakými jsou Valverde či Aru.
V prvním týdnu Tour ukázal formu, v neděli zarputilost a bojovnost.
„Mrzí mě, že jsem na Arcalis nezůstal s nejlepšími ještě trošku déle, ale odvedl jsem své maximum,“ říkal poté. „Musím být spokojený s tím, co je. Tour bude ještě dlouhá, budeme bojovat dál. Byl to velký šok, když se z takřka 40 stupňů najednou ochladilo na 12 a padaly kroupy. Ale to bylo pro všechny stejné.“
Bez výraznější týmové podpory by byl boj o Top 10 pro Romana Kreuzigera fyzicky náročnější a komplikovanější. Ale toto vědomí jej zároveň může psychicky nakopnout. Jezdecky i lidsky vyzrál. Nemusí ani tolik dumat nad tím, že má velkou zodpovědnost vůči týmovým pomocníkům a vůči vedení stáje za péči, kterou mu v průběhu závodu poskytují, jak nad tím přemýšlel kdysi ve své vedoucí roli v Astaně.
Bude to nejspíš především na něm.
O to větší výzva a motivace to je.
