V sobotu bude mít Matej Jurčo další cyklistickou premiéru. Po spíše seznamovacích nedávných závodech s novým týmem v Chorvatsku se osmadvacetiletý cyklista poprvé představí v barvách hradecké stáje PSK Whirlpool Author v závodě v Čechách.
A hned to bude na jednom z nejprestižnějších, na úvod sezony se jede tradiční podnik na trati Brno Velká Bíteš - Brno. "Kluci z týmu už se o něm baví od začátku zimní přípravy, berou ho hodně prestižně," říká nová posila hradecké stáje před dnešním ostrým vstupem do sezony.
Pro vás ne?
Pro mě je to velmi kvalitní závod s dobrou mezinárodní konkurencí, ale takovou prestiž asi necítím.
Startoval jste na něm někdy?
Právě že jen jednou a už před devíti lety.
Matej JurčoOsmadvacetiletý cyklista, rodák z Popradu, od zimy posila hradecké stáje PSK Whirlpool Author. Jeho otec Milan Jurčo byl předním československým cyklistou v 80. letech minulého století, skvělý spurtér, jako první Slovák v historii závodil na Tour de France (v letech 1987 a 1988) Matej závodil na kole od dětství, nejprve na horských kolech, poté na silničních. Na počátku tisíciletí patřil k nejlepším světovým juniorům. V roce 2004 odešel do italského týmu de Nardi, v další sezoně jezdil za Domina Vacanze, následující tři roky v Milramu. Ze slavných závodů jel třikrát španělskou Vueltu (2005, 2007, 2008) a jednou Giro d´Italia (2008). Je mistrem Slovenska v závodě jednotlivců (2008), a dokonce čtyřikrát v časovce. Dvakrát startoval na olympijských hrách 2004 (Atény) a 2008 (Peking). V roce 2008 skončil v Milramu, a protože se rozpadl tým, kam měl namířeno, vrátil se na Slovensko, ale skoro celý rok nezávodil. Rok 2009 začal velmi nadějně, ale v jarních závodech v Uruquay měl těžký pád a skoro celý rok opět nemohl závodit. V minulé sezoně se v dresu Dukly začal prosazovat, vyhrál jeden závod na Slovensku a byl druhý na mistrovství Slovenska. |
Jak jste tehdy dopadl?
Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem dojel třináctý a byl jsem dlouho v úniku. Ale žádný výrazný výsledek to nebyl.
Tak teď máte možnost jméno Jurčo výrazně do historie závodu zapsat, jedete se silným týmem.
Ale ono už tam je, což jsem se ale dozvěděl překvapivě až nedávno. Táta totiž Bíteš kdysi v osmdesátých letech vyhrál. Pro něj to ale asi bylo prestižnější než pro mě, jezdil ještě za společné republiky, reprezentoval Československo a v reprezentaci byl často jediným Slovákem.
Co vám řekl, když jste přišel s tím, že půjdete do hradeckého klubu?
Nebyl proti. Jezdil jsem dva roky v Trenčíně, což je dobrý klub, ale i on má názor, že tohle bude krůček výš.
To byl hlavní důvod, proč jste do Whirlpoolu šel?
Asi hlavní. Mohl jsem pokračovat v Dukle, kde se cyklistika určitě nedělá špatně, ale chtěl jsem zkusit nové prostředí. A i když v tom peníze nehrály žádnou roli, podmínky jsou ve Whirlpoolu slušné.
Říkal jste krůček výš, ale vy už jste byl o hodně výš. Byl jste v týmu nejvyšší kategorie ProTour, jezdil jste nejprestižnější závody. Pak se to ale zlomilo. Proč?
Začalo to tím, že jsem na začátku roku 2009 nesehnal angažmá. Skončil jsem v Milramu a měl jsem vyjednaný italsko-ukrajinský, ale nedopadlo to. Vrátil jsem se na Slovensko a rok jsem skoro nezávodil. Na rok 2010 jsem se dohodl s Duklou, ale přišel pád v Uruguay a skoro celou sezonu jsem zase vynechal.
Loňský rok ale už byl z vaší strany lepší. Jaká byla cesta zpět nahoru?
Těžká, protože jsem sice předtím trénoval, ale nezávodil a to je komplikované. Loni to šlo, jednou jsem vyhrál, třikrát jsem byl druhý. Jen škoda, že jsem nějaké druhé místo neproměnil ve vítězství, jen ta se v cyklistice počítají.
Jak se cítíte před dalším zahraničním angažmá?
Snad dobře, závody v Chorvatsku nebyly špatné. Program máme podobný jako v Dukle, to by mi mělo vyhovovat.
Jednou už jste na cyklistickém vrcholu byl, je tohle nyní krok k návratu zpět?
Doufám že ano, ještě nejsem tak starý. Mám za sebou Giro i Vueltu, ještě bych rád jednou jel Tour de France. Táta tam byl dvakrát.
Je to reálné?
Snad to stihnu, ale k tomu potřebujete i štěstí. Musíte být nejen v týmu, který může Tour jet, ale ještě vás vedení musí vybrat. Je vás tam třicet závodníků a jet může jen devět. Ale pro cyklistu to je vrchol. Jel jsem třeba dvakrát na olympiádě, ale za to bych to vyměnil.
