„Tak jak, Honzo?“ zeptal se jezdce Astany.
Hirt našpulil rty a pronesl: „Špatný.“
„Šeredně těžkej kopec, co?“
„Vždyť sis ho sám zkusil, tak víš.“
Benčík jej v sobotu absolvoval mnohem volnějším tempem coby „hobík“ ze strany z Ovara, ale i ze Sutria a měl toho vskutku plné zuby.
Hirt se v závodním rytmu držel na Zoncolanu nejdéle z českých cyklistů ve skupině favoritů, jenže osm kilometrů před cílem z ní odpadl i on.
Ten den si představoval jinak.
„Bylo to určitě jiné než Zoncolan na jaře v tréninku. Nebylo to úplně dobré. Necítil jsem se moc dobře. Nevím, co se dělo,“ říkal poté, co sjel na kole čtyři kilometry z vrcholu k obci Sutrio, kde parkoval týmový autobus Astany.
„Měl jsem samozřejmě co nejdéle zůstávat s Lópezem, jenže moc jsem mu na Zoncolanu nepomohl. Ale on byl dneska dobrej, zvládl to sám,“ ocenil kolumbijského lídra Astany, čtvrtého v etapě za Froomem, Yatesem a Pozzovivem.
Hirt po opuštění čelní skupiny polevil, ačkoliv ne zcela. „Nejel jsem nahoru tempo la la la, to se v takovém kopci ani nedá. Ale ani jsem už nejel naplno.“
Jan Hirt na Giru při stoupání na Zoncolan.
Cíl proťal se ztrátou 6:33 minuty na 39. místě.
Ze Sutria museli ještě absolvovat dlouhý, 60kilometrový přejezd do hotelu v Malborghetto Valbruna. A tak aby vrchaři Astany nemuseli čekat, až dorazí i zbylí členové týmu z grupetta, nasedali do týmových vozů a odjížděli výjimečně ještě před svým autobusem.
„Teď jsem docela unavený, tak se zrovna na nedělní etapu v Dolomitech moc netěším. Ale teprve uvidíme, co bude zítra,“ povídal Hirt.
Jen vzpomeňte: před rokem právě v podobné dolomitské etapě mnoha průsmyků vybojoval ještě v barvách stáje CCC páté místo.
Kreuziger: Froome mě nepřekvapil
Tři Češi, kteří se v sobotní pouti pelotonu na Zoncolan představili, dostali každý jiné úkoly, ovšem jeden vjem měli společný. „Jan, Roman, Štyby,“ vítaly je nápisy na silnici, zas a znovu. Stovky českých fanoušků a záplavy českých vlajek obklopily mytickou horu.
Však také Zdeněk Štybar, který po pořádné porci práce v předchozích etapách tentokrát v horách přeladil do obranářského módu, hned po etapě na Twitteru všudypřítomné fanoušky velebil:
„Stalo se dneska něco v ČR? Protože to bylo jako kdyby se celá ČR přestěhovala na Zoncolan!!! Děkuji!“
Roman Kreuziger měl od svého týmu Mitchelton-Scott sobotní úkol jasně specifikovaný: kontrolovat s parťáky špici na vrchařských prémiích, potáhnout tempo na té předposlední, a pak pojmout Zoncolan klidněji. Jeho služby budou zapotřebí i v nedělních dolomitských kopcích a jak varoval Simon Yates: „Tento víkend je dvojitým balíčkem bolesti. Mnozí mohou v neděli za úsilí na Zoncolanu zaplatit.“
Roman Kreuziger, už konečně opět v teple týmového autobusu.
Sestava Mitcheltonu po startu nejprve usilovala, aby neodjela příliš velká skupina uprchlíků.
„Po hodině závodění se nám povedlo, že vepředu byla taková skupina, která nám naprosto vyhovovala,“ popisoval dění na silnici Kreuziger. „Potom jsme chtěli co nejdéle zůstat v osmi lidech v čele balíku a kontrolovat tempo, a tak Svein Tuft a Sam Bewley jeli práci až do údolí pod Duran.“
Mitcheltoni nicméně zároveň očekávali, že se některý ze silných týmů pokusí jejich dominanci v popředí pelotonu narušit. A skutečně, za stoupáním na Duran se před ně procpalo komando Sky.
„Vypadalo to, že kluci ze Sky budou chtít docela brzy závodit, ale naštěstí měl pak Henao mechanické problémy, zůstal vzadu, tak se rozhodli, že na něj počkají. A my jsme si zase jeli tempo, co jsme potřebovali.“
#Giro101 50km remaining as we gradually approach the final iconic Monte Zoncolan. The breakaway is out at 6”15 with the team still on the front of the bunch @GettyImages https://t.co/DmhJX1FKIK
Při předposledním stoupání na Revascietto to byl Kreuziger, kdo za sebou táhl celé pole se všemi favority, a zároveň svým tempem snižoval náskok skupinky uprchlíků. „Roman Kreuziger, Roman Kreuziger,“ opakovaně vykřikoval u videostěny v cíli i hlasatel na Zoncolanu.
„Momentálně máme v týmu lidi, kteří jedou dlouhé prudké kopce líp než já,“ vysvětloval vlastní roli plzeňský cyklista. „Cítím se na Giru den ode dne líp, ale věděli jsme, že Zoncolan není kopcem, kde bych měl tahat. Proto jsme preferovali, abych odvedl hodně práce už před ním.“
Když na úpatí Monte Zoncolanu skončil jeho part, měli být ještě chvíli Yatesovi k ruce Nieve a Haig. Jenže byl to nakonec pouze Haig, kdo se u muže v růžovém dresu udržel delší dobu.
„Na tomhle kopci stejně týmová podpora moc nepomůže,“ podotkl Kreuziger. On sám svých deset kilometrů Zoncolanu dle pokynů šéfa týmu Matta Whita vyšlapal volněji.
„Ten poslední kopec se jede přes 40 minut,“ připomněl. „Mezi tím, jestli ho vyjedete na horním prahu, nebo v klidu, je velký rozdíl. Radši jsem trochu pošetřil nohy na neděli. Ono se to nezdá, ale od šesté etapy kontrolujeme závod, včetně všech startů. Musíme být pokaždé připraveni od začátku etapy do konce. To se potom ta únava zajídá.“
Simon Yates projel cílem těsně za Chrisem Froomem, vydělal dalších 31 sekund na Toma Dumoulina a u Mitcheltonů tudíž opět panovala spokojenost.
„Simon předvedl skvělý výkon. Je moc dobré, že ujel Dumoulinovi,“ chválil Kreuziger. „Froomie vystrčil růžky, což mě ale nepřekvapilo, protože v posledních dnech bylo znát, že se rozjíždí. Má sice dost velký zásek z minulých dnů, přesto ani jeho nesmíme podceňovat. Froomie se nikdy nevzdává.“
