Jeho jméno se prolíná celým krajem. Když vystoupáte na v úvodu zmíněný kopec Colle del Barbotto, ze zdi přilehlého stavení se na vás usměje Pantaniho tvář.
Jeho fotografie zdobí kavárny, na jiném místě zas u cesty spatříte malý pomníček, na kterém ho z obou stran líbají andělé. Postavili ho místní, protože zde při trénincích často zastavoval, doplňoval si vodu a s lidmi prohodil pár slov.
Ano, tak málo stačilo.
Jméno Pantani zde mnozí dodnes vyslovují s takřka nábožnou úctou. Stále je jejich hrdinou, jejich Zátopkem či Jágrem.
