Odstartoval tím druhý pokus nominovat se během několika měsíců na světový šampionát.
„Byl bych rád, ale abych jel jen proto, abych se zúčastnil, to ne. Rozhodne se, jak na tom budu, protože pro mě je důležité, abych se dobře připravil na příští silniční sezonu,“ vypravuje dvaadvacetiletý borec.
Co vám první cyklokrosové závody sezony napověděly?
Vůbec první závod Českého poháru se mi až nad očekávání povedl. Vždyť jsem ho jel jen necelé dva dny po silničním mistrovství světa, neměl jsem vůbec žádnou cyklokrosovou přípravu, neběhal jsem. Přesto jsem skončil čtvrtý a dalo se bojovat i o třetí místo. A to přesto, že na startu ze špičky chyběli jen Dlask a Šimůnek.
Další už ale tak slavné nebyly.
Druhý den přišla únava, dojel jsem kolem dvacátého místa a byl to spíš boj než cyklokros. O víkendu v Uničově to už bylo lepší, ale také žádný extra zázrak. Uvidíme teď v Hlinsku, které bude hodně důležité pro první reprezentační nominaci.
Tam se jede čtvrtý podnik Českého poháru a po něm se bude určovat družstvo pro první závod Světového poháru, který je na programu už o týden později v Belgii. Věříte, že se do něj dostanete?
Už se naštěstí cítím trochu lépe a šanci určitě mám. Těm, kteří přicházejí v úvahu, se většinou stejně jako mně jeden závod nevydařil a druhý byl průměrný. Takže když teď dojedu někde kolem třetího pátého místa, mohl bych v nominaci být.
V úvodu cyklokrosové sezony doháníte své soupeře, kteří se cyklokrosovému tréninku věnují už delší dobu. Jak to zvládáte?
Samozřejmě je to znát. Třeba v běhání a pak hlavně v technice, protože oni už několik týdnů jezdí v terénu a to já v silniční sezoně nemůžu. Navíc cyklokros je hodinová intenzivní zátěž, což na silnici je přece jen rozložené na kratší úseky. I když se samozřejmě jede déle.
Kam letos míříte v cyklokrosu?
Uvidím, jak mi to půjde. Bohužel teď mám pocit, že jsem ze silniční sezony trochu mrtvej, možná víc, než jsem si myslel. Své sehraje i to, že pro příští sezonu náš tým PSK Whirlpool postoupí v silničním žebříčku do vyšší kategorie a čekají nás kvalitnější závody. Na to bych se chtěl dobře připravit.
Což ale ve spojení s cyklokrosem asi moc nejde.
To je pravda a vyzkoušel jsem si to letos, kdy jsem do silniční sezony spadl prakticky hned po cyklokrosu a na trénink jsem měl asi měsíc. Podobný přechod je hodně rychlý a v létě mi pak zimní příprava chyběla. Navíc trochu chybí zimní oražení od závodů. Zatímco silničáři mají čas si od závodění psychicky odpočinout, s cyklokrosem je to těžší.
Přesto jdete do cyklokrosu opravdu naplno?
Určitě a časem uvidím, jak na tom budu. Jdu do toho s tím, že bych chtěl v Českém poháru jezdit špičku a snad i bojovat o stupně vítězů. Pokud se mi tyto výsledky dařit nebudou, pak bych řešil co dál. Protože jezdit kolem desátého místa by člověka asi moc nebavilo.
Často se asi musíte zamýšlet nad tím, zda cyklokros, nebo silnice. Jak to jde v rodině, ve které otec i strýc získávali světové medaile v cyklokrosu a strýc je navíc trenérem české reprezentace?
Když jsem začínal, tak to byl spíš cyklokros, teď spíš silnice. A doma mi sice poradí, ale jinak mi do rozhodování nemluví, to nechávají na mně.
