Od poloviny závodu jezdil na čtvrtém místě a na něm také do cíle dojel - za vítězným Belgičanem Iserbytem, druhým Nizozemcem Nieuwenhuisem a třetím Francouzem Yanem Grasem. A s výrazným náskokem před pátým Belgičanem Aertsem
„Je to brambora. Takže je to takový to čtvrtý místo, který nikdo nechce a bohužel zbylo na mě,“ vyprávěl po závodě Adam Ťoupalík.
Jste i se čtvrtým místem spokojený?
První dvě kola jsem se hledal. Pak jsem se dostal na čtvrté místo a třetího jsem měl kolem 20 vteřin. Jenže se mi to nedařilo dojet. S výsledkem spokojený úplně nejsem, ale jsem spokojený s tím, že jsem dokázal dojet do cíle a bojoval jsem celý závod. Kdybych na to měl tak, jak bych chtěl, mělo by to být pódium, ale ano, dokázal jsem jet celkem kvalitní závod.
ZpravodajstvíNedělní závod |
Proč se vám nedařilo dosáhnout na čelo?
První dvě kola jsem trochu zaostal a trochu mi čelo ujelo. Když člověk jede sám na čtvrtém místě, tak už prostě nebojuje tak, jako kdyby se honil s druhým a třetím o pozice. Před závodem jsem si nemyslel, že ta trať bude tak těžká, ale ukázalo se to, co všichni říkali. Že ten okruh je těžký a spravedlivý a kolo od kola se to člověku zajídalo.
V úvodním kole jste jezdil kolem sedmého a osmého místa. Zaváhal jste, nebo jste se šetřil?
Já jsem se snažil s nima jet. Chtěl jsem zůstat co nejvíc vepředu, ale jeli moc rychle a já musel trochu zvolnit a jet si své tempo, abych to nepřepísknul.
Trať byla extrémně těžká, ale závod to byl hezký, ne?
Byla super atmosféra. V rámci možností jsem si to celkem užil. I když byla docela zima. Párkrát jsem si sáhnul do bahna, zmrzly mi ruce a bylo to docela nepříjemný.
Přál jste si, aby bylo mokro, to se nesplnilo. Měli jste na trati spíše tužší a mazlavé bahno.
Kolo jsem měnil každého půl kola. Zanášely se i kufry na tretrách a šly špatně nazouvat. Nevím, no. Byl bych radši, kdyby to bylo měkčí s vodou, aby to trochu teklo. Ale bohužel.
Jak vám seděly dlouhé běžecké pasáže?
Normálně mi běhání moc nesedí. Dneska jsem se snažil s tím vyrovnat. Nakonec jsem v běhu moc neztrácel, ale ani nezískával.
Měl jste ještě snahu v předposledním a posledním kole zabojovat o medaili, nebo už byla ztráta moc veliká a nemělo cenu riskovat?
Pořád jsem bojoval. Věděl jsem, že člověk může zaváhat, může píchnout nebo mít jiný defekt. Nikdy se ten boj nevzdává. Doufal jsem i v to, že Francouzovi (Grasovi - pozn.) dojdou síly, protože nebyl jeden z favoritů. Ale potkávám se s ním od juniorů. A kdykoliv to bylo takhle víc na bahně, zajel výborný závod. Snažil jsem se tam dojet, ale těch dvacet vteřin, to už prostě nešlo.
V posledním kole jste si ještě navíc musel hlídat i čtvrtou pozici. Další dva jezdci se začali přibližovat…
V předposledním kole jsem se ještě zamotal do plůtku a ti dva se na mě trochu dotáhli. Ale věděl jsem, že to nesmím pustit, protože kdybych byl pátý, tak by mě to mrzelo ještě mnohem víc než tohle místo. Každá pozice na mistrovství světa se počítá.
Bude mít tenhle výsledek nějaký vliv na vaše další angažmá?
Žádný tlak na nás nikdo nevyvíjel. Samozřejmě by vedení týmu bylo víc spokojenější s pódiem nebo s titulem, ale myslím si, že to nebude mít žádný vliv na moje pokračování v týmu. Můžu potvrdit, že zůstávám ve stejném týmu v Belgii.
A co vás teď čeká po mistrovství?
Mám tam ještě pět závodů. Vychází to na tři víkendy, a když už budu v Belgii, tak je nejspíš objedu všechny. Je tam možnost nějakých bodů. Teď už člověk nic nenatrénuje, ale když ta forma ještě zůstane, zkusím nějaký výsledek a hlavně si to chci užít. Ty tři týdny tady ještě vydržím. Poslední dva týdny před mistrovstvím jsem byl v Belgii taky, protože tu bylo malinko lepší počasí než v Čechách. Michal Boroš tu taky zůstane, domluvíme se na nějaké tréninky a už si ten zbytek sezony užijeme.
