Na konci února zakončil cyklokrosovou sezonu, na konci března se naplno vrhl do příprav na tu silniční. "Po třech měsících jsem zpátky v Belgii," vypočítal Štybar. "Ale jen asi na deset hodin, ráno už zase jedu do Francie na Dunkerque."
To asi doma dostanete pochvalu.
Přítelkyně naštěstí byla na posledních pár dnů se mnou na Mallorce.
V Belgii nebylo počasí, že jste se co možná nejdéle připravoval tam?
Doopravdy bylo špatné a ani se mi nechtělo. Tréninkové podmínky tam jsou ideální, měl jsem svoji pohodu, vytvořil jsem si domácí prostředí.
Kolik kilometrů jste zvládl najet?
Nevím konkrétně, ale na Mallorce jsem byl čtyři týdny a ani jeden den jsem nešel pod pět hodin, to znamená ne méně než 150 kilometrů. Do toho jsem ještě cvičil, dělal stabilizační cvičení, fitness. Natrénováno mám, i když je to o jeden týden míň než loni.
A připravený do závodu jste?
Těžko se to před ním odhaduje. Nejsem asi v extra formě, ale odtrénoval jsem všechno, co jsem měl. Tímto etapákem se rozjezdím, posunu se fyzicky výš a po Dunkerque budu mít čtrnáct dní na další trénink, než vyrazím do Okolo Belgie.
Jaké pocity se ve vás před prvním silničním startem mísí?
Jsem hlavně rád, že v Dunkerque budeme mít hodně silný tým a že bychom mohli vyhrát nějakou etapu. To mi dodává motivaci. Já to beru jako závod na rozkoukání, že se dostanu mezi kluky, zjistím, jak tým funguje při závodech.
Jakou pozici v týmu si vysloužíte?
To se teprve dozvím, ale opravdu myslím, že to bude jen závod na rozjetí. I když loni to bylo stejně a skončil jsem třetí. Z pěti etap se dojedou čtyři ve spurtu a na ty máme Andrewa Fenna, Gerta Steegmanse. Pak jede Niki Terpstra, který byl na Flandrech a na Roubaix ve výborné formě, ten by zase mohl uvažovat o etapě na okruzích do Casselu. Loni mi sice taky seděla, ale teď nedokážu odhadnout, jak na tom jsem.
A odhadnete, jak blízko nebo daleko je zopakování loňského třetího místa?
To vůbec nevím, netroufám si říct. Samozřejmě bych se rád zase vyšplhal na pódium. Ale loni to bylo hodně nad očekávání a letos ještě nevím, jak bude tělo na závodní rytmus reagovat.
V čem je letošní silničář Zdeněk Štybar jiný od toho loňského?
Asi v tom, že už ví, co od sebe, od závodů čekat. Když jsem jel loni do Dunkerque, byl jsem hodně nervózní, nevěděl jsem, jak bude silniční peloton vypadat, v jaké pozici pojedu. Teď už to vím, to bude velké plus.
Co je hlavní cíl tohoto silničního roku?
Hrozně bych si přál dostat se na olympiádu. Po závodě Okolo Belgie dokonce uvažuju zajet do Londýna, kouknout na trať, abych věděl, co mě případně čeká, kdybych se na hry dostal. Chci udělat všechno, abych se na ně nominoval. Pak bych rád jel Vueltu a mistrovství světa. To jsou všechno poměrně vysoké cíle, že?
Ale ne nereálné. Už víte, jak složitá cesta vede na olympiádu?
Teď existuje širší výběr asi pěti lidí a všechno se, myslím, bude rozhodovat až na poslední chvíli. Máme dvě místa, jedno zaručeně dostane Roman Kreuziger, o to druhé se budeme prát.
Jaká nálada panuje u vás v týmu, když jste nejúspěšnější formací jara?
Všichni mají radost z toho, jak to funguje, nikdo takové výsledky nečekal. Proto se už moc těším na kluky, na jejich vyprávění z jarních klasik. To bude určitě stát za to.
Kdy vy se přidáte do klubu úspěšných?
Doufám, že co nejdřív. Ale samozřejmě to nebude jednoduché i tím, jak silný tým máme. Na závodech mého typu nebude snadné protlačit se, protože máme plno dobrých kluků, kteří už letos závody i vyhráli. Abych byl v lepší pozici než oni, to si musím teprve vybojovat.
Teď jedete Dunkerque, následně Belgii. A co další závody?
Potom Okolo Švýcarska, po něm mistrovství republiky a další program se rozhodne podle toho, jestli se dostanu na olympijské hry.
A co Vuelta, tam už je jasněji?
Je to ještě hodně daleko a pořád otevřené. A kluků, kteří by na ni chtěli jet, je zase hodně. Ale letos je Vuelta jedna z nejtěžších, třináct horských etap, v podstatě celá se pojede v Pyrenejích. Neděsí mě to, i když to určitě bude bolet. Jenže já bych tam nejel vyhrát, ani uvažovat o celkovém umístění, jen sbírat zkušenosti. I tak bych chtěl Vueltu absolvovat, vidět první Grand Tour.
Vuelta se jede v září, už tuto sobotu ale startuje Giro s Romanem Kreuzigerem. Budete mít čas ho sledovat?
Doufám, že nějaké etapy uvidím. Ale já taky závodím, trénuju, cestuju, proto pak vidím jen záznamy. Věřím ale, že Roman zajede hodně dobře, připravoval se. Teď na Romandii bylo vidět, že se každým dnem zlepšuje, a to je příslib pro Giro.
O Kreuzigerovi se mluví jako o černém koni na růžový dres. Může ho získat?
Vyvíjet se to může tak, že by vyhrát mohl. Ale i kdyby skončil ve trojce, byl by to obrovský krok dopředu a už by o něm nikdo nepochyboval. Loni byl šestý, respektive pátý, a mluvilo se o velkém neúspěchu. Já si ale myslím, že takový výsledek z nejtěžšího Gira historie je hodně dobrý výsledek. Teď by měl kritikům ukázat, že je na správné cestě a že se každý rok zlepšuje tak, aby to pódium dopadlo.
