Uschi Dislová, Katrin Apelová, Martina Glagowá, Kati Wilhelmová - to nejsou jen největší domácí hvězdy prvního soutěžního dne - to jsou hrdinové celého Německa.
Když první z nich vyrazila na trať, narvané tribuny zaplavily v areálu pod čtyřmi
skokanskými můstky spousty německých vlajek. Domácím fanouškům ani nevadilo, že kvůli nim nevidí na trať.
Režie německé televizní stanice ZDF, která zajišťuje přenosy do celého světa, dává všem najevo, kdo je tady doma. Němky jsou na obrazovkách téměř nepřetržitě. Drsný souboj s Norkami o druhé místo je hlavním šlágrem večera. Suverénní štafeta Ruska je na okraji zájmu.
Příznivci zde biatlon zbožňují. Je pro ně téměř posvátný. Podél tratí ječí nadšením.
Oproti další německé baště Oberhofu však očividně více straní domácím závodníkům. "V Oberhofu se snaží pomáhat všem. Tady hlavně svým," všimla si odlišné atmosféry
momentálně nejlepší česká biatlonistka Holubcová.
Obzvláště v kursu jsou místa s výhledem na střelnici. "Jóóóó!!!," vykřikne dav
nadšením, když německá reprezentantka trefí terč. "Oúúúú..." zahučí v případě, že mine. Ostatním soupeřkám musí naskakovat z podpory domácích miláčků husí kůže... Diváci mají velký komfort. Přehled na trati jim umožňují plátna dvou obřích obrazovek. Nadeleko od střelnice je také obří výsledková tabule.
Jakmile se řítí do cíle poslední členka německého kvarteta Kati Wilhelmová, fanoušci na její počest a oslavu vydřeného druhého místa v závodě prestižního Světového poháru zapalují prskavky. A dlouho do noci oslavují v našlapaných dřevěných hospůdkách místního areálu nové hrdiny... Pijí pivo, svažené víno, čaj. Hodují a radují se.
Ruhpolding je nazýván lázeňským městečkem. Navštěvují ho zejména turisté starší generace a milovníci cyklistiky, kteří zde najdou řadu alpských cest.
V posledních pěti šesti letech se však ze Světového poháru stala monstrózní událost.
Táhne i mladé lidi. Třebaže zde žije pouhých 6800 stálých obyvatel, hotelová kapacita 7000 lůžek je beznadějně vyprodaná a sehnat tady na biatlonový víkend postel, to je na poslední chvíli nemožné.
Česká výprava se stejně jako loni ubytovala v malebném penzionu Rauschberghof, tři kilometry od závodního areálu. Na střeše budovy je už od pondělí zavěšená obrovská státní vlajka, závodníci mají k dispozici českou kuchyni, z jednoho pokoje se provizorně udělala masérna.
"Pro někoho může být popularita biatlonu v Německu nepochopitelná. Podobná není ani v severských zemích, kde podle všeho vznikl. Hodně se propaguje, je stále v novinách, televizi, přitáhli se velké firmy, sponzoři, velké firmy, jsou dlouhodobě výsledky. Pro biatlon vznikl hodně zajímavý kolotoč," vysvětluje ohromnou popularitu český trenér Vlastimil Jakeš s tím, že se navíc po sjednocení Německa spojily dvě velmoce.
Biatlon táhne i v Rusku, tradiční baštou je rovněž Norsko. "Ale deset patnáct let
podobná mánie jako tady v Německu nikde jinde nebude. Příklad? Závodí se od pěti hodin odpoledne, ale lidi chodí už v osm ráno, aby viděli i tréninky," tvrdí zkušený český trenér.
Do Německa přijde třeba 50 000 diváků na exhibici ve fotbalové aréně Schalke. Bude
biatlon někdy lákat i v Česku? "Ani dvě medaile z mistrovství světa nepomohly. Ani mně, ani příliš českému biatlonu jako celku. U nás to lepší s biatlonem nebude. Spíš horší," nekreslí si růžové vyhlídky Holubcová. "A nepomůže ani areál v Novém Městě," nedodává optimismus ani její osobní kouč.
Dnes se jedou ve Světovém poháru od 17.20 štafety mužů, od pátku do neděle individuální závody. Ruhpolding žije v očekávání. To hlavní teprve přijde.
13. ledna 2005 3:00
