Ta historka je stará přesně deset měsíců.
Odehrála se na olympijských hrách v promrzlém jihokorejském Pchjongčchangu během biatlonové smíšené štafety. Nejeden biatlonový expert tipoval slovenské kvarteto na medailové pozice. Jenže pak přišla úvodní střelecká položka.
Paulína Fialková ležela na zmrzlé podložce a absolutně si nevěděla rady s tamní střelnicí. Z osmi ran trefila terč pouze jednou. Místo čtyř trestných kol pak navíc kroužila jen tři a dostala dvouminutovou penalizaci.
Wie bitter!!! Paulína #Fialková verschießt sieben von acht Schüssen im ersten Anschlag der Mixed-Staffel und bricht schon am Schießstand in Tränen aus... #Biathlon #PyeongChang2018 #HomeOfTheOlympics ► https://t.co/xYi7JrycZW pic.twitter.com/I4lRrXkTbB
— Eurosport DE (@Eurosport_DE) 20. února 2018
Štafetu předávala se ztrátou skoro šesti minut.
Zatmění. Střelecký kolaps. Katastrofální zkrat. I tak se o ní vyjadřovaly slovenské listy. Utěšoval ji naopak třeba prezident Andrej Kiska.
Nové Město na Moravě, o deset měsíců později.
Fialková na trénincích rozdává úsměvy na všechny strany. Se sestrou Ivonou vtipkuje při dobíjení nábojů, vypadá svěže a vyrovnaně.
„Takový start sezony je totiž jako z pohádky. Cítím se vážně skvěle,“ říká.
Jak by taky ne, vždyť jí aktuálně patří třetí příčka v průběžném hodnocení Světového poháru hned za neohroženým duem Dorothea Wiererová & Kaisa Mäkäräinenová. Je dokonce lepší než reprezentační kolegyně a trojnásobná olympijská šampionka Anastasia Kuzminová.
NEJLEPŠÍ TRIO. Finka Kaisa Mäkäräinenová (uprostřed), Italka Dorothea Wiererová (vlevo) a Slovenka Paulina Fialková.
V individuálních závodech dojela nejhůře sedmá ve sprintu v Hochfilzenu. Jinak skončila druhá, třetí, čtvrtá a šestá.
Sprint ženSledujte od 17.30 online. |
Přitom doposud největším úspěchem šestadvacetileté Slovenky byly tři medaile ze zimní univerziády. Do startu této zimy stála na stupních vítězů ve Světovém poháru jen jednou. A nechybělo moc a v této zimě by svou bilanci vůbec nevylepšila. Dlouho totiž válčila se slovenským svazem kvůli reprezentační smlouvě. Podobně jako Ester Ledecká s tím českým.
Sestry Fialkovy se jednoduše neztotožňovaly s tím, aby na svých sociálních sítích zveřejňovaly příspěvky s partnery svazu. Nesouhlasily s podobným obchodem se sportovci a problém byl také v osobních sponzorech.
Od léta tahle biatlonová přestřelka trvala.
„Biatlon tancuje nad propastí,“ psal slovenský deník Pravda. „V porovnání s následky jejich neúčasti v závodech je pět netrefených terčíků okrajová epizoda.“
Obě „Fialky“, jak jim fanoušci přezdívají, jsou totiž současným symbolem slovenského biatlonu. Na olympiádě v Pchjongčchangu dotáhly ženskou štafetu na páté místo. Obě jsou stále ve svých 26 (Paulína) a 23 (Ivona) letech velkým příslibem do budoucna.
I proto válka o smlouvu tak bolela. Ještě týden před startem Světového poháru neměly nic jistého, přesto dál doufaly. Až to nakonec vyšlo.
„Pro nás i pro svaz byla priorita, abychom nastoupily do Světového poháru. Proto jsme ještě den před cestou do Pokljuky sedli za jeden stůl a hledali kompromis. Bylo to těžké, seděli jsme tam jedenáct hodin. Nakonec se to ale podařilo,“ hlásila Paulína jen tři dny před startem seriálu.
Díky tomu mohla začít oslňovat svět.
Už v osmi letech se poprvé objevila na biatlonovém tréninku. Před nástupem na gymnázium se přidala ke skupině Anny Murínové a u té už zůstala.
V Osrblie postupnými krůčky rostla a zlepšovala se.
„Sama nemám ráda typy závodníků, kteří jednu sezonu vystřelí a druhou jsou zase nuloví. Já jsem se zlepšovala postupně,“ vysvětlovala.
Z jedenašedesátého místa ve své první sezoně skončila dvaatřicátá v té minulé. A letos už prohání nejlepší.
Co všechno stojí za takovým zlepšením?
Hlavně přesnější střelba. Zatímco v minulých letech se úspěšnost Fialkové na střelnici pohybovala kolem 80 procent, letos je to vleže 94 procent, vestoje 90.
Fialková také úspěšně ukončila studium na Právnické fakultě v Bánské Bystrici a biatlonu se tak může věnovat na sto procent.
No a v létě přidala do tréninku dva malé detaily, které ji vystřelily ještě o úroveň výš. „Ale neprozradím je. Jen řeknu, že se cítím výborně. Jsem v nejlepších letech a chci reprezentovat Slovensko jak nejlépe budu moct,“ říká.
Daří se jí to výborně.
