Nechybí vám závodění?
Ani v nejmenším. Chybí mi být součástí týmu, cestování s ním, hledání perfektního výkonu. Ale zakyselení a všechen ten stres? Vůbec. Někdy mi chybí střelba, držení zbraně v ruce. To si občas dopřeju doma. Trošku si zalyžuju, zastřílím, abych si připomněl ten pocit. Ale už bych nezávodil. Leda na kole.
Propadl jste cyklistice?
Když je čas a jsem ve formě. Jezdím na silničce. Jednou jsem jel závod na horských kolech, ale byla to hrůza. Dvakrát jsem se zúčastnil silničních závodů v mém okolí, to tak špatné nebylo. Na seznamu přání mám Cape Epic, ale to je hodně z říše snů. Přes zimu nemám vůbec čas trénovat.
Protože je z vás biatlonový televizní expert. Jak se cítíte v nové roli?
Je to úplně jiné. Mám méně času pro sebe, na lyže se skoro nedostanu. Ale pro mě je to velmi zajímavé. Musím přemýšlet, co bych mohl divákům říct o areálu, co je na něm zvláštního. To mě baví.
Co tedy řeknete o novoměstském areálu?
Začínám pocitem na trati. Jaká jsou stoupání, jak jsou prudká, jak snadné jsou sjezdy. Jak se liší tvrdý a hluboký sníh, jestli musím měnit techniku. Pak ke střelbě – je vítr náročný nebo jednoduchý zvládnout? V Novém Městě samozřejmě všichni mluví o fanoušcích. Ti jsou tu speciální, ale pro závodníky to už není nic nového.
Češi se musí zaměřit na své síly a ne slabosti. Silné stránky jsou to jediné, na čem záleží. Nemá cenu se zaobírat slabostmi.
