Dnes odstartuje sprintem žen i seriál individuálních závodů na světovém šampionátu. „Co se nám nepovedlo, zpátky nevezmeme. Ale musíme se z toho poučit,“ říká sportovní ředitel Ondřej Rybář.
Faktem je, že všichni čtyři Češi ve středu běžecky zaostali za svými schopnostmi a nabírali výraznější ztrátu především ve třetím kole svého úseku. Stačí pohled na naměřené mezičasy.
„Přehnaný risk někdy není úplně dobrý. Chtěli jsme mít top mázu, ale nevydržela nám na lyžích,“ podotkl Rybář. „Na trati se nám pak zpomalily. Zanalyzovali jsme si, že kdybychom vsadili na větší jistotu, byl by výsledný efekt lepší, než když jsme chtěli trochu víc zariskovat.“
Není to tak, že čeští servismani neměli k dispozici potřebný materiál a vosky. „Ale spíš se máza netrefila,“ připustil sportovní ředitel.
„Máme jiné varianty, které můžeme použít. Není to však o tom, že bychom teď chtěli pranýřovat servisáky. Prostě se to stalo.“
V aktuální sezoně je situace v servisních kamionech diametrálně odlišná i proto, že došlo k revolučnímu přechodu na bezfluorové vosky. Dlouhá léta shromažďované poznatky o těch fluorových (nyní již zakázaných) mohli servismani jednotlivých reprezentací najednou odložit ad acta.
„Jsem přesvědčen, že s fluorovými vosky by u řady zemí vypadal středeční závod úplně jinak,“ řekl Rybář.
Markéta Davidová běží třetí úsek smíšené štafety na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě.
Právě na mokrém podkladu a za vyšších teplot se rozdíly v rychlosti lyží mají s bezfluorovými vosky projevovat ještě mnohem více než na tvrdém skluzném sněhu, pomyslné nůžky se na mokru rozevírají. Biatlonoví experti očekávali, že v těchto podmínkách budou dominovat norští servismani, kteří mohli díky spolupráci s norskou firmou Swix s bezfluorovými vosky podstatně déle experimentovat.
Nicméně středeční večer tuto teorii nepotvrdil.
„Norové neměli výjimečné lyže. Povedlo se to jiným,“ poznamenal český sportovní ředitel. Především Švýcaři po trati létali, spokojenost s materiálem dávali najevo též zlatí Francouzi. „A stejně tak bychom identifikovali týmy, které měli podobné problémy jako my.“
Krčmář a Emmons hledali střelecké chyby
Co se týče střelby, Češi už dokázali na hrách v Soči 2014 doběhnout pro stříbro ze smíšené štafety i s bilancí 0 + 14, relativně srovnatelnou se středeční 1 + 13.
„Dobíjení jsme tu každopádně měli hodně, obzvlášť v kombinaci s tím, že jsme neměli ideální lyže,“ bilancoval Rybář. „Střelecky jsme na tom byli stejně špatně jako Italové (3 + 12), kteří se nakonec dostali aspoň na desáté místo. Ovšem to už je nepodstatné. Za prvé je ten závod za námi a za druhé naše ambice rozhodně nejsou handrkovat se ve štafetě o desáté nebo jedenácté místo.“
Nejvíce probíranou byla pochopitelně úvodní položka Michala Krčmáře, po které musel na trestné kolo. Sám závodník bezprostředně za cílem říkal: „Nevím, proč se tak stalo. Musíme si vše vyhodnotit.“
Rybář nabídl vlastní vysvětlení: „Michal brzy na trati zjistil, že nejspíš nesáhl ani po úplně dobrých lyžích na déšť. Snažil se držet vepředu, ale dělaly se před ním díry, občas ho i někdo popostrčil z kopce. S čímž pak v hlavě těžko pracujete. Závodíte doma, je to mistrovství světa a vy nechcete přijet se zásekem na první střelbu. Takže jdete do plných a do hlavy vám zároveň skočí spousta věcí, které vás potom na střelnici odvádějí od koncentrace.“
Nepovedenou střelbu řešil s Krčmářem rovněž střelecký kouč Matt Emmons. Také on poukazoval: „Tím, jak mu lyže nejely, musel na trati makat víc, což má samozřejmě vliv na střelbu.“
Michal Krčmář (vpravo) posílá do druhého úseku smíšené štafety Tomáše Mikysku.
Ve čtvrtek dopoledne šel s Krčmářem střílet na scatt, počítačový program, na němž trenér detailně vidí, co vše při položce závodník dělá nebo nedělá.
„Pohyb na scattu neměl až tak špatný,“ vyhodnotil poznatky Emmons. „Ano, mohl ho mít o něco lepší, ale byl přijatelný. Něco jsme doladili, načež jsme se zaměřili jen na tu práci, kterou na střelnici dělá. Jak míří, jak spouští, prostě základy. Občas potřebujete vrátit se k základům. Což Michal udělal. Nějaké maličkosti, které potřebovaly vylepšit, jsme objevili.“
Ovšem na scattu je v klidu, při závodě bude střílet v zátěži a pod větším psychickým tlakem.
Přesto Emmons věří, že rozbor na scattu vnesl do Krčmářovy mysli větší klid. „Viděl tam, že určité věci by mohl dělat o něco lépe. To jeho mysli pomůže. Neměl by být po takových informacích psycho. Naopak, předchozí chyby v závodě mu najednou dávají určitý smysl a nabere víc sebevědomí.“
Ve čtvrtek odpoledne si Krčmář ve Vysočina Aréně na tréninku zastřílel osm položek vleže, další vestoje, byl v klidu. V pátek opět potrénuje, v sobotu nastoupí do sprintu.
„Do té doby nabere větší jistotu,“ věří Emmons. „Jdeme dál. Já vždycky říkám, že každý závod je jen trénink na další závod.“
Úprava tratí je peklo
Během čtvrtka se zároveň na tratích mocně testovalo. Ale na co? Areál v průběhu dne nadále zkrápěl vytrvalý déšť. „Jenže v pátek při ženském sprintu podle předpovědi pršet nemá, zase budou podmínky jiné,“ upozornil Rybář. „Musíme si tu postupně otestovat každou podmínku. To, co jsme testovali ve středu kolem jedné hodiny, kdy zrovna nepršelo, třeba půjde použít v pátek.“
Včera jste nám vytvořili skvělou kulisu. Koho uvidíme ve @vysocinaarena i zítra?
#ceskybiatlon #NMNM24
Mizející sníh pracovníci organizačního výboru v průběhu dne nahrazovali novým ze zásobníků, aby udrželi relativně kvalitní trať.
„Lidem, kteří se o ni starají, patří obdiv, protože tohle je peklo, když vám sníh neustále odtává a musíte ho pořád dovážet a upravovat,“ zdůraznil sportovní ředitel. „Denodenně děláte práci, která by normálně byla hotová před mistrovstvím a už byste na ni nemuseli sáhnout. Chtěl bych vidět, kde by to zvládli líp než tady. Protože za tím, že jsou tu v tomhle počasí tratě bez kamenů a dobře připravené, je veliká práce spousty obětavých lidí.“
Pravda, norští televizní komentátoři při přenosu ze středečních štafet označili aktuální povětrnostní a traťové podmínky v Novém Městě za „ohavné“, Rybář se však při této zmínce pousmál. „Já bych jim připomenul, jak ohavné je jarní lyžování na Holmenkollenu.“
Právě Holmenkollen bývá tradičně hostitelem březnového pohárového finále.
„Často se tam boříme po kotníky. To už je příroda, s tím nikdo nic neuděláme. U nás zatím trať drží relativně kompaktní, i když ji organizátoři ještě nijak výrazně nesolili. To je důležité, protože sůl se do ní tím pádem dá nasypat až později. Když v Ruhpoldingu trať prosolili, tak potom ztvrdla. Ale na druhou stranu by se z ní mohla stát i ledová hora.“
