Do sprintu odstartuje s číslem 55. V té době už budou na trati kolegyně Markéta Davidová i největší favoritky Julia Simonová, Justine Braisazová-Bouchetová nebo Ingrid Landmark Tandrevoldová. O šest minut později vyrazí před natěšené diváky Jessica Jislová a českou reprezentaci doplní krátce po osmnácté hodině Lucie Charvátová.
Startovní čísla a časy ČešekMarkéta Davidová – 24, 17:32:00 Tereza Voborníková – 55, 17:47:30 Jessica Jislová – 66, 17:53:00 Lucie Charvátová – 87, 18:03:30 |
Voborníková se před domácím publikem představí na tomto šampionátu poprvé. Do středeční sestavy ji trenéři nenominovali, přestože je stálou součástí výběru pro kontaktní závody a loni přispěla k pátému místu smíšené štafety na mistrovství světa v Oberhofu.
Mrzí vás, že jste tentokrát nebyla součástí štafety?
Popravdě ne, ale nemyslím to s ohledem na výsledek. Když za mnou přišel Egil (Gjelland, trenér) s tím, že rozhodují o posledním úseku, na rovinu jsem mu řekla, že poslední úsek prostě nezvládnu. Ani nechápu, jak si mohli myslet, že bych ho zvládla, když jezdím první úseky a najednou bych jela poslední. Mám s tím nulové zkušenosti. Právem nominovali Jess (Jislovou) a bylo to určitě dobré rozhodnutí.
Začátek šampionátu se tím pro vás posunul o dva dny. Jak se před sprintem cítíte?
Už se dost těším. Když jsem sledovala štafetu v televizi, tak ze mě nervozita opadla. Trošku tuším, jak to bude na trati zhruba vypadat a do čeho jdu.
Členové štafety mluvili o tom, že po šesti kilometrech byli pocitově mnohem unavenější než normálně. Působí na vás trať stejně?
Já jsem ve středu na tréninku jela takový svůj závod na pět kilometrů a měla jsem toho plné brýle, a to jsem jela o kilometr méně než ve štafetě. Myslím, že následující závody budou ještě těžší.
V čem jsou podmínky tak náročné?
Člověk nemá tvrdý podklad pod nohama. Musí je hodně zvedat, takže se dřív unaví, a celkově ten bořivý sníh je mnohem náročnější. Také jede pomaleji a musí volit jiný styl, než by třeba chtěl, protože v tomhle nejde jet jedna-jedna.
Asi si v tom moc nelibujete, že?
Naopak, já mám právě tenhle sníh nejradši.
Proč, když je tak těžký?
Já nedělám na lyžích dlouhé skluzy, ale jen tak ťapkám. A v takovém sněhu se přesně ťapká. Navíc jsem fakt lehká, takže se tolik nebořím. Většinou jsem na tomhle sněhu spíš získávala. Naopak na hodně namrzlých tratích se často trápím.
Cuká to se mnou. Soukalová o soše Sebelásce, lekcích zpěvu i velké škole |
Bořivý sníh vám tedy nevadí, jak se vám ale jezdí v dešti?
Počasí fakt nepřeje, ale organizátoři dělají, co můžou. Naštěstí je teplo, takže déšť tolik nevadí. Nejhorší je, když je člověk mokrý a mrzne. Ale teď je to úplně v pohodě.
Po větrném úvodu týdne se situace na střelnici uklidnila?
Mně přijde, že i když je bezvětří, tak je střelnice nevyzpytatelná. V tomhle sněhu přijedete ke střelbě úplně vyčerpaní, a pak je to těžké. Ve štafetě jsme toho mohli být svědci.
Navíc s bouřícími tribunami za zády. Už jste se na ten okamžik připravovala?
Zatím jsem nad tím nepřemýšlela, tribuny jsou prázdné a na štafetu jsem tu nebyla, takže jsem v klidu. Uvidíme, co se stane. Žádný návod jak se chovat v takové situaci nemám. Spíš se to vždy nějak vyvrbí. Někdy se mi podaří být klidná přirozeně a někdy to prostě nejde.
OBRAZEM: Déšť, plné tribuny, zlato Francie i české zklamání. Jak začalo MS v biatlonu |
Nebojíte se, že se necháte strhnout diváky a přepálíte start?
Už mám za sebou pár závodů. Vím, co si můžu v prvním okruhu dovolit. Na takovém sněhu budou síly rychle ubývat, takže fandění bude určitě pomáhat. Rozdivočit se ale, myslím, nenechám.
Navíc jste tu už závodila před diváky loni během Světového poháru, takže vás nic nepřekvapí.
Tady mě atmosféra překvapí vždycky. Takové fandění na svou osobu neslyším tak často. Na to se asi nedá nijak zvyknout. Ale já se fakt těším. Přála bych si nebýt moc nervózní a závod si užít. Abych mohla jednou vnoučatům vyprávět, že jsem byla v Novém Městě na mistrovství světa.