Patří k ročníkům, které by za pár let měly táhnout český biatlon.
Je mu dvaadvacet let, má stříbro a bronz z juniorského mistrovství světa.
A minulý týden převzal ocenění Naděje roku.
Teď se Karlík chystá na svou první sezonu, v níž by měl účinkovat v elitní kategorii. Už se to blíží, Světový pohár začne ve švédském Östersundu tento víkend.
Karlík nebude na startu úvodní zastávky chybět a povídá: „Na seniorskou kategorii se už těším. Budu se snažit občas nakouknout na úroveň vyšších příček a dělat maximum.“
Jeho letošním cílem bude se v nejvyšší kategorii udržet. Ukázat se, sbírat zkušenosti. A ty pak zúročit v dalších letech.
Biatlon na prahu sezony. S obměněným servisem i velkými ambicemi |
Tak jako kdysi Michal Krčmář s Markétou Davidovou, jeho kolegové z reprezentace a přísedící na tiskové konferenci. „Je toho spoustu přede mnou. Doufám, že se budu jen zlepšovat, a odstup na ty, co sedí vedle mě, se bude jen ztenčovat,“ ohlédl se Karlík po zkušenějších parťácích.
S Krčmářem stříleli o Mekáč
Karlíkovou doménou je rychlý běh, slabší stránkou naopak střelba. Uvědomuje si to a loni se proto snažil pochytit co nejvíce zkušeností od loučícího se matadora Ondřeje Moravce. „Bylo na něm vidět, jak je zkušený, jaký má nadhled a jaká je autorita,“ líčil.
Teď roli mentora převzal Krčmář. A i od něj se Karlík snaží poučit, jak se vypořádat s tlakem na střelnici.
Což spolu zkoušeli i v praxi.
„Letos jsem s Michalem zažil spoustu střeleckých soutěží. Závodili jsme, kdo dá více nul za určitý čas. Myslím, že jsem všechny prohrál a třikrát jsem platil Mekáč,“ smál se.
NADĚJE ROKU. Mikuláš Karlík na tiskové konferenci Českého biatlonu
Právě podobné výzvy a legrácky si Karlík pochvaluje. Seniorské a juniorské týmy jsou dlouhodobě provázané, všichni se znají a zkušenější biatlonisté mladíky přijali.
„Jsme v tomto hodně uvolnění. Tým funguje tak, jak má. Jsme lidští a myslím si, že nepanuje nějaký přehnaný respekt, že by se někdo někoho bál. Myslím si, že každý z týmu si umí udělat srandu z každého a naopak ji i od každého přijmout,“ říkal.
Pomáhá mu také, že v seniorském týmu není z mladých biatlonistů sám. Spolu s ním se na první díl Světového poháru chystají i dvaadvacetiletí Jakub Štvrtecký s Vítězslavem Hornigem a šanci na účast v dalších zastávkách mají ještě další naděje.
Perspektiva tedy českému týmu rozhodně nechybí.
„Kluci z ročníků 1999, 2000 nebo 2001 jsou hodně vyrovnaní, šikovní a nebojí se. Tohle je dost dobré pro tým i do budoucna, že máme solidní spektrum závodníků a dá se pracovat opravdu s každým,“ myslí si Karlík.
Důležité bude, jak si naděje dokážou zvyknout na tempo dospělých. A že i tréninky jsou mnohem náročnější. Obzvlášť letos, kdy jsou vystupňované vidinou olympijských her v Pekingu.
„Tréninky jsou tvrdší, ani letos nebylo moc volna,“ říká Karlík. „Ale to je asi tím, že vrcholí čtyřletá fáze směrem k olympiádě. I proto letos ani jejich variabilita nebyla taková jako v dřívějších sezonách. Dříve jsme chodili třeba na kajaky, hráli různé hry, to letos jsme vybírali takové formy, aby se nikomu nic nestalo a nikdo se nezranil.“
 |
Zároveň se podle něj na trénincích projevovala i nominační nervozita, kterou si však on připouštět nechce.
„Že bych si řekl, že letos jedu o olympiádu, tak to ne,“ líčil. „Samozřejmě nějakého brouka vzadu v hlavě mám, ale chci se soustředit na to, co je teď. Jedeme na první závody, chci na nich předvést maximum. Doufám, že se do Vánoc budu jen zlepšovat a pak se uvidí.“
Seniorské závody jsou mela
Karlík úplným nováčkem ve Světovém poháru není. Několik startů si připsal už v minulé sezoně, premiérový letos v lednu v německém Oberhofu.
Tehdy to pro něj byla těžká zkouška. Na začátku sezony ho přibrzdil covid, až do Vánoc pořádně nezávodil, najednou stál na startu a vedle něj třeba hvězdný Nor Johannes Bö.
Rybář: Markéta nám dává klid. A Čína? Čekal bych profesionálnější přístup |
„Vůbec jsem nevěděl, co od sebe i od svěťáku čekat,“ vzpomínal. „Byl jsem z toho dost vystresovaný a na prvním závodě se to hodně podepsalo. Nebylo to ono na trati ani na střelnici.“
Při premiéře obsadil ve sprintu 99. místo. Poznal, jak náročný je přechod z mládežnických kategorií mezi dospělé.
Přesto byl za tu zkušenost rád.
PREMIÉRA. Mikuláš Karlík se připravuje na střelbu během sprintu v Oberhofu.
„Pro mě je každý závod s nejlepšími závodníky parádní příležitost. Snažím se od nich všechno okoukávat a co nejvíc se jim přibližovat,“ říká. „Seniorské závody jsou mela, není tam pomalu prostor na chybu. Musíte si na to zvyknout a přizpůsobit se.“
Získané zkušenosti mu pomohly v dalších závodech. Na juniorském světovém šampionátu v rakouském Obertilliachu získal stříbro ve sprintu a bronz se štafetou a při Světovém poháru v Novém Městě byl 34. ve sprintu a 26. ve stíhacím závodě.
„Hlavně na juniorském mistrovství světa se to hodně zúročilo. Jel jsem tam rovnou ze seniorských závodů, což mi pomohlo a byl jsem takový uvolněnější. A když jsem pak měl medaili na krku, tak jsem byl uvolněnější i na Světový pohár,“ vyprávěl.
A věřil, že v podobném rozpoložení naskočí i do letošní sezony.
