Zdálo se, že v každém dalším kole jste rychlejší a rychlejší. Takže kdyby měl závod ještě jedno...
(směje se) To už bych asi úplně neocenila. Ale musím říct, že mě to dneska moc bavilo.
Zaznamenala jste jedenáctý běžecký čas třetího kola, na úrovni Eckhoffové či Simonové. Vaše koncovka byla strhující. Vždyť ještě na mezičase na 5,7 kilometru jste byla na 25. místě a v cíli o deset příček lepší.
Měla jsem i štěstí, že jsem chytla kolem sebe na trati výborné lidi, se kterými se dalo dobře jet. Až do cíle jsme pak spolupracovaly s Ruskou Rezcovovou, všechno mi sedlo.
Jak si vysvětlujete, že váš běh se v této sezoně neustále posouvá výš?Asi to je tím, že příprava byla dobře nastavená, plány nám vycházejí a teď sklízím ovoce. Navíc mi tratě, po kterých nyní jezdíme, dost vyhovují. Kopce, když jsou, jsou krátké a prudké, což docela oceňuji.
Takže do lednového Oberhofu se naopak moc netěšíte.
Tam se netěší skoro nikdo. Ale tím, jak mě to letos baví, se asi těším i do Oberhofu.
Pokud si ještě chvíli budeme hrát s čísly, tak kdybychom od vašich 57 sekund ztráty na vítěznou Röiselandovou odečetli 25 sekund na trestném kole, mohla jste usilovat o 4. nebo 5. místo v cíli. Já vím, že jde jen o hru na kdyby, ale pro vás je to i důkaz, že při vydařené střelbě můžete bojovat o velmi zajímavé příčky.
Musím říct, že pod minutu běžecky bych v této sezoně chtěla jezdit. Dnes to byl určitě moc hezký závod i moc hezký výsledek, ale nebýt té jedné rány mimo, mohl být ještě radostnější. Zjistila jsem aspoň, že je to možné.
Pokažený sprint Davidové, úspěch Jislové. Ve Francii vyhrála Röiselandová |
Víte, kde se při té jediné chybné ráně na stojce stala chyba?
Jo, vím, byla rychlejší, než měla být. Nenechala jsem se tím rozhodit a tu položku jsem pak dostřílela bez další chyby, protože mně fakt hezky sedla. Té rány je velká škoda, ale prostě to takhle dopadlo.
Opět jste o kousek blíže k nedělnímu hromadnému závodu. Otevírají se před vámi dvě cesty, jak do něj proniknout. Jednak z 28. místa celkového pořadí poháru není daleko k postupové 25. příčce. A navíc se můžete vejít i do pěti postupujících podle výsledků z Le Grand Bornand.
Byla bych hrozně ráda, kdyby se mi to povedlo, ale je to biatlon a v něm se může stát úplně cokoliv. Budu se soustředit na to, abych zajela hezky další závod, než abych myslela na to, že pokud stíhačku pokazím, nepojedu hromaďák.
Jaké s ním zatím máte zkušenosti?
Jela jsem ho zatím pouze na mistrovství Evropy v ruském Ťumeni, ve svěťáku ještě nikdy.
Před dnešním sprintem času na regeneraci od stíhačky v Hochfilzenu moc nebylo. Jak jste zvládaly přesun z Rakouska do Francie?
Když máme závod už ve čtvrtek, bývá to poměrně nasekané. Ale cestování proběhlo v pohodě, nikde jsme se moc nezdržovaly a tady jsme byly docela brzo. Mají to všichni stejné, každý se s tím musí popasovat.
V Le Grand Bornand jste v minulosti zažili i průtrž mračen a „povodeň“ na trati. Tentokrát byl sníh dobrý?
Bavila jsem se o tom po závodě i se Švýcarkou Lenou Häckiovou, že se mi tu poprvé hrozně líbí, protože sníh je všude okolo a tratě jsou krásně upravené, není to bořivé a mokré. Také počasí je ideální, není ani teplo, ani zima. Letos se to tu opravdu výrazně povedlo.
Navíc trať lemovaly dlouho nevídané zástupy diváků.
Těch tu bývalo hodně vždycky. Možná je to i poslední závod v sezoně, který bude s fanoušky, tak se je snažíme vychutnávat, protože možná zase dlouho žádné nepotkáme.
Potřetí v sezoně vyhrála Marte Olsbuová-Röiselandová a opět jednou byla suverénně nejlepší běžkyní dne Elvira Öbergová. Co jejich výkonům říkáte?
Marte se zkraje sezony malinko trápila, ale teď získává na klidu a jistotě, takže očekávám, že se vrátí ke své superformě, kdy nebylo snadné ji porazit. Samozřejmě, Elvira by toho byla schopná, ale poslední dobou jí moc nesedí střelba. Jsem zvědavá, jak to s nimi bude dál. Elvíra je zatím běžecky neskutečná. Jestli jí to vydrž celou zimu, tak klobouk dolů.
Závodíte včetně kontrolních startů v Sjusjönu pátý týden v kuse. Už tělo vysílá signály, že je toho dost?
Moje tělo vysílá signály od prvních závodů, nohy mě vždycky před startem strašně bolí, ale na trati se potom všechno nějak rozhejbe.
Načež při třetím kole letíte.
No... Já doufám, že tenhle stav vydrží aspoň do konce víkendu, nějak to doklepu a pak bude čas na chvíli odpočinku a na srovnání se před Oberhofem.
