A vůbec ne špatným, pokud se dá věřit prognózám odborníků. Otce sice nepřeroste co do centimetrů, jeho kariéra by ale mohla dosáhnout výš než "jen" do české nejvyšší soutěže.
"Našlápnuto má hodně dobře," uznává i Feštr starší. "Další dva, tři roky ale teprve rozhodnou." upozorňuje.
Lukáš patří už druhým rokem do reprezentace šestnáctiletých. S juniorským týmem USK Future Stars Praha létá po mezinárodních turnajích. A na začátku března byl jediným českým účastníkem kempu Jordan Brand Classic.
"Jednou si měl pan trenér Jachan zavolal do kanceláře a sdělil mi, že jsem byl vybranej mezi čtyřicet hráčů Evropy do Istanbulu," začíná Feštr své vyprávění o cestě na basketbalovou zkušenou. "Kemp má vlastního skauta, který jezdí po mistrovstvích Evropy a dalších turnajích a tam hráče vybírají," vysvětluje naděje českého sportu.
Loni se na podobný výlet vydal pardubický Martin Kříž. A z Evropy došel až do newyorské Madison Square Garden a duelu, který sleduje muž, jehož jméno celá akce nese - Michael Jordan.
Lukáš Feštr takhle daleko nedošel. Poslední dvacítka, ze které byli vybráni hráči pro americké klání, mu zůstala upřena. "V útoku jsem nebyl až tak marnej, ale poznal jsem, že ztrácím fyzicky a ve hře na sílu. Tam vám velký nedostatky," mrzí ho.
"Ale když jsem přijel, trenéři mě uklidňovali, že Řekové nebo Srbové jsou vždycky hodně vyspělí. Třeba nějací borci ze Srbska už měli plnovous. Říkal jsem si, že jsem mezi nima takový miminko," usmívá se český mladíček.
Za Atlantik se zatím nepodívá, s basketbalem už toho ale Feštr stihl procestovat hodně. Španělsko, Anglie, Itálie... Tam všude se vydal s pražskými Future Stars. A všude snídal, obědval i večeřel sport.
"Na turnajích je hlavní ten basket a volný čas je spíš na takový chvilkový odpočinek. Teď jsme do Itálie jeli dvanáct hodin. Pak šest utkání v šesti dnech a další dvanáctihodinová cesta. Přitom jsem hrál tak 35 minut na zápas," popisuje Lukáš těžký život basketbalového talentu.
Letos hraje Feštr junior hlavně v lize mladších dorostenců, za rok by už měl držet taktovku v týmu do osmnácti let, možná si vyzkouší i nižší seniorskou soutěž. "No, uvidíme," červená se při téhle představě.
Pak ale zazní slova pravého profesionála: "Snažím se makat na trénincích, abych získal co nejvíc minut a dostal se na hřiště. Vím, že je to deset nebo dvanáct vyrovnanejch hráčů a všichni se snaží co nejvíc se zlepšit."
S tímhle přístupem není třeba mít o budoucnost Lukáše Feštra strach.
