Málaze se vstup do letošní sezony příliš nepovedl. V domácí nejvyšší soutěži prohrála čtyři z prvních pěti zápasů a v Eurolize se dočkala dvoubodového zisku až na čtvrtý pokus. Zdá se však, že v poslední době má výkonnost Welschova nového týmu vzestupnou tendenci, což šestadvacetiletého basketbalistu pochopitelně těší.
Ke čtyřem výhrám v řadě ve španělské lize totiž přidal i premiérový úspěch na evropské scéně, když v defenzivně laděném střetnutí porazil Lublaň o sedm bodů 62:55. "Snad tahle výhra znamená v Eurolize obrat k lepšímu," přeje si český reprezentant, který k přispěl vítězství Málagy šestnácti body (střelba z pole 6/9, z toho trojky 1/1), čtyřmi doskoky a třemi asistencemi.
V ACB lize má Welsch průměry 8,6 bodu, 2,4 doskoku a 1,2 asistence na zápas, přičemž průměrně stráví na hřišti v každém utkání 22 minut. V posledním vítězném duelu s Bartoňovým Joventutem Badalona (81:63) však odehrál jen 14 minut, během nichž proměnil tři ze čtyř střel z pole a zaznamenal 6 bodů, 2 doskoky a stejný počet asistencí. "Měl jsem problémy s fauly," řekl Welsch. Ale začněme popořádku...
S rozjezdem do sezony ve španělské nejvyšší soutěži jste určitě nebyli příliš spokojeni, neboť jste začali bilancí jedno vítězství a čtyři porážky. V čem byl podle tebe hlavní problém?
Se vstupem do sezony jsme samozřejmě spokojeni nebyli, myslím, že důvodů bylo několik. Jako tým jsme měli po mistrovství světa a kvalifikaci na mistrovství Evropy velice málo času na přípravu a to se podepsalo na našich výkonech. Chybělo nám také několik klíčových hráčů, Marcus Brown kvůli zranění a pivot Daniel Santiago.
Ten se k týmu připojil až po třech zápasech po neúspěšném pokusu o návrat do NBA. Měli jsme navíc i těžký program zápasů. Hráli jsme proti Realu Madrid, Tau Ceramica a Girone, kteří jsou momentálně na prvních třech místech tabulky. To vše dohromady pro nás znamenalo těžký začátek a bilanci 1-4.
Od té doby jste ale vyhráli čtyřikrát v řadě. Co se ve vaší hře změnilo?
Lepšíme se jaký tým. Během měsíce října jsme hodně tvrdě trénovali, ačkoliv už jsme hráli ligu. Trenér to bral jako přípravné období, které jsme kvůli reprezentacím neměli a ta právě se teď začíná vyplácet. Noví hráči včetně mě si zvykají na nové systémové věci a hlavně - s výhrami nám roste týmové sebevědomí.
Naposledy jste hráli s Joventutem, za který nastupuje Luboš Bartoň. Jak bys tenhle zápas popsal?
Byl to již třetí souboj s Badalonou od začátku sezony. Po Superpoháru a Eurolize přišel ligový zápas, který se vůbec nepodobal těm předchozím. Úvodní dva zápasy byly těžké bitvy, které se rozhodovaly v posledních vteřinách. Tentokrát jsme Joventut jasně přehráli a kontrolovali zápas od začátku do konce.
Pro oba týmy to byl druhý zápas ve třech dnech, ale Joventut navíc musel absolvovat náročné cestování z Tel Avivu k nám do Malagy. To se na jejich výkonu určitě podepsalo, navíc jim chyběl jeden z klíčových hráčů, španělský reprezentant Rudy Fernandez.
Luboš Bartoň odehrál kvůli zranění jen necelých patnáct minut, ovšem ani ty jsi na hřišti nestrávil moc času...
Já jsem si na začátku, hned po čtyřech minutách, udělal dva fauly, a tak jsem skoro celý první poločas proseděl na lavičce. Hrál jsem potom ve třetí čtvrtině a celkově jen čtrnáct minut, proto moje střelecká potence nebyla tak velká. Luboš se bohužel ve třetí čtvrtině zápasu zranil, poranil si chodilo a už do konce utkání nenastoupil.
Málaze se příliš nedařilo ani na startu Euroligy, prvního vítězství jste se dočkali až ve čtvrtém utkání. Věříš, že se i na evropské scéně budou vaše výsledky postupně zlepšovat?
Výkony byly lepší než výsledky. Měli jsme smůlu a zároveň jsme si osud komplikovali sami. Prohráli jsme dva zápasy v prodloužení a proti Badaloně košem 0,1 sekundy před koncem. Začali jsme bilancí 0-3, ale s trochou stěstí jsme také mohli mít 2-1 nebo dokonce 3-0... Ale to jsou kdyby. První domácí výhra nad Lublaní v posledním zápase snad znamená obrat k lepšímu, i když to nebude jednoduché. Euroliga je krátká soutěž a každá výhra nebo prohra znamená mnoho.
A co ty osobně, už sis zvykl na španělskou ligu? Je něco, co ti třeba dělá nějaké větší potíže vzhledem k tomu, že ses vrátil do Evropy po čtyřech letech strávených v USA?
Už se určitě cítím líp, ale pořád si ještě zvykám. Španělská liga je velice silná, žádný zápas není předem vyhraný a basketbal je to určitě jiný než v NBA. Tempo zápasů je jiné, obrany jsou díky bližší trojce těsnější, při nájezdech do koše je méně prostoru atd.
Problémy mi dělají také fauly, teď to byl druhý zápas za sebou, kdy jsem si v prvních poločasech téměř nezahrál kvůli problémům s fauly. Možná je to i tím, že jsem nový v ACB lize a rozhodčí mi věnují větší "pozornost". Trenér mi říkal, že loni měli Brown a Santiago stejné problémy...
Jak často seš v kontaktu s Lubošem Bartoněm?
S Lubošem spolu mluvíme po telefonu každý týden, bavíme se samozřejmě hlavně o zápasech. Když byla Badalona u nás naposledy, vyrazili jsme po zápase společně na večeři. Teď o víkendu to bohužel nevyšlo, protože Luboš musel se zraněnou nohou na vyšetření do nemocnice.
A co mimobasketbalový život, už jste si s manželkou Lindou ve Španělsku zvykli a jste tam spokojeni?
I to probíhá pomalu. Zvykáme si na jinou kulturu a jiný rytmus života. Ale jsme moc spokojení. Malaga je krásné místo na život a líbí se nám tu hodně. Když se k tomu navíc ještě přidají vyhrané zápasy, vše je perfektní.
