S průměrem 15,4 bodu na utkání je čtrnáctý nejvíce bodující hráč ligy a s 7,3 doskoky desátý nejlépe doskakující. Nejlepší z Opavanů.
A dnes se s Opavou představí v Brně v předehrávce 17. kola národní ligy. „Těším se,“ řekl Puršl.
Už se vám ozvali kamarádi?
S klukama z Brna si píšeme průběžně ohledně všeho možného, ale ten zápas jsme zatím úplně neřešili. Těším se, až je uvidím a popovídáme si. Pořád to však je jen další utkání v lize.
Doma jste je porazili 103:75. Zřejmě na vás budou mít pořádnou pifku...
Asi ano. Když jsme proti nim hráli v Opavě, ještě nebyli v takové formě jako teď. Momentálně hrají lépe. A budeme venku, bude to těžší než u nás. A jak ukázali proti Písku, z prohry se dokážou poučit (Brno prohrálo doma s Pískem 71:84, ale v minulém kole na jeho hřišti zvítězilo 87:70 – pozn. red.).
Bylo těžké zvyknout si na opavskou hru?
Úplně ne. Znám trenéra Czudka, věděl jsem, jak v Opavě hrají. Znal jsem i některé kluky. Zapadnout do toho systému až tak složité nebylo.
Co je pro vás nejnáročnější?
Když to vezmu celkově, tak ta dálka. Z Brna jsem byl zvyklý čas od času se dostat domů do Prahy. Z Opavy mi to vyšlo naposledy v létě a příště to bude asi na Vánoce. Odsud se člověk moc domů nedostane.
Čím to, že jste z Prahy, ale ligu hrajete za moravské a slezské kluby?
Tým si nevybíráte podle toho, jak je blízko domovu. Koukáte, kde budete nejvíce hrát, rozvíjet se, jakou dostanete nabídku, těch faktorů je mnoho.
Máte za sebou tři sezony ve Svitavách, tři v Brně. Plánujete tři roky i v Opavě?
(Usmál se) Vychází to tak... Ale těžko říct. Mám tady podepsanou smlouvu na dva roky, a co bude dál, uvidíme.
Jako mladík jste dostal příležitost ve španělské Zaragoze. Do ciziny už nechcete?
Vracel jsem se domů, abych nasbíral nějaké herní zkušenosti, protože ve Španělsku jsem tolik příležitostí sáčkem nedostával. Jen jsem s ním trénoval. Ve Svitavách jsem se pak výrazně zlepšil, nasbíral zkušenosti a kariéra se mi tak nějak rozjela. K tomu jsem první rok v Brně měl vážnější zranění. Ale rád bych si třeba někdy ještě zahrál v zahraničí, kdyby přišla nějaká zajímavá nabídka. Není to však něco, na čem bych úplně lpěl.
Vedení Opavy po tom, co si Jakub Šiřina poranil kotník, sehnalo amerického rozehrávače Marquese Townese. Je těžké zvykat si na nového dirigenta hry?
On ví, proč přišel, nač ho potřebujeme. A jak se ukázalo v prvním utkání, do něhož nastoupil, přesně tu rychlost a rozehru nám přinesl. Tuším, že dal dvacet bodů a měl osm asistencí (v Lize mistrů v Dijonu – pozn. red.). Není to nejlepší, sehrávat se v průběhu sezony, ale zatím mu to jde skvěle.
Takže by vám měl pomoci i ve zbývajících domácích zápasech Ligy mistrů, kdy přivítáte 12. prosince Rytas Vilnius a týden nato Patras?
Přišel hlavně kvůli tomu, pozvedne naši hru. Ale všichni musíme hrát co nejlépe a dát do těch zápasů všechno, abychom je zvládli lépe než ty předchozí.
Překvapilo vás, když do Opavy přišel pivot Adam Pecháček, s nímž jste na reprezentačních akcích býval na pokoji?
Překvapilo, ale známe se delší dobu z Prahy. Těší mě, že je tady. Zavzpomínali jsme si a vrátili se o nějaké roky zpátky, protože když máme s týmem nějaký výjezd, znovu jsme spolu na pokoji. (usmál se)
Už jako hráč Svitav jste byl v reprezentaci. Ale mistrovství Evropy v roce 2017 vám uteklo kvůli zranění a na to další jste se do nominace nedostal na poslední chvíli. Kvalifikace na Euro 2025 začne v únoru. Máte pořád chuť reprezentovat?
V národním mužstvu jsem už byl hodněkrát. Je hezké osvěžení, když si v průběhu sezony můžete odskočit, být chvíli v jiném kolektivu, získat nové zkušenosti. Mám to rád, a dokud mě budou zvát, rád budu na reprezentační srazy jezdit.
