Vůbec poprvé si některý z kanadských celků došel pro titul v celoamerické basketbalové profisoutěži. A povedlo se mu to už ve druhém roce po založení.
Klub, který sídlí v Mississauze, ale reprezentuje Velké Toronto (Greater Toronto Area) s jeho pěti a půl miliony obyvatel, je zvláštní už svým názvem. „Devětsetpětka“ totiž znamená první tři čísla poštovního kódu, které souměstí spojuje dohromady.
Právě tady, na březích jezer Huronského a Erijského, se nachází srdce kanadského basketbalu. V okolí sídlí pět z deseti týmů kanadské profiligy NBLC (šestý vytlačili z haly Hershey Centre v Mississauze právě Raptors 905).
Poprvé v KanaděNejenom na hřišti jsou Raptors 905 průkopníky kanadského sportu. Televizními a rozhlasovými přenosy z jejich zápasů totiž diváky provází Meghan McPeaková. Raptors se jejím příchodem stali jediným týmem v D-League a zároveň prvním kanadským profesionálním týmem napříč sporty s ženskou komentátorkou. |
A v Torontu či v jeho okolí se narodily hvězdy Andrew Wiggins a Tristan Thompson, ale i další hráči NBA Tyler Ennis, Cory Joseph, Anthony Bennett, Andrew Nicholson nebo Nik Stauskas.
Kdo je otcem rychlého úspěchu Raptors 905?
Jak už to v takových případech chodívá, je jich hned několik.
Tím prvním ale musí být Masai Ujiri, nigerijský generální manažer Toronta Raptors. Stratég s neotřelými vizemi stojí za vzestupem kanadského klubu v NBA a jeho příspěvky velmi rychle nastartovaly i tažení Raptors 905.
Jak u něj bývá zvykem, Ujiri vsadil na národnostní směsici, kromě Američanů najdeme v kádru 905 i dva Kanaďany (Brady Heslip a Negus Webster-Chan), senegalského Francouze (Axel Toupané), Kamerunce (Pascal Siakam), Angolana (Yanick Moreira), Kapverďana (Edy Tavares) a Brazilce (Bruno Caboclo). O některých z nich ještě bude řeč.
Ale možná nejlepším Ujiriho tahem bylo poslat Jerryho Stackhouse, dlouholetého hráče NBA a loni asistenta v Toronto Raptors, na trenérskou zkušenou u 905. S ambiciózním mužem pronikavého pohledu přišla vyloženě zázračná sezona.
Nejhezčí akce Raptors 905 v ročníku
„Moc jsem nevěděl, do čeho jdu,“ přiznával ke konci ročníku Stackhouse. „Jenom vím, že miluju basketbal a že můžeme být úspěšní, když ho naučím své kluky... Půjčovat si míč, hrát týmově a nemít jednoho nebo dva hráče, kteří by dominovali v útoku. To chci, pak je to větší zábava,“ zjednodušil svou filosofii.
Po premiérovém roce u dna ligy se kanadští Raptors do soupeřů ze Spojených států loni na podzim zakousli a na konci dubna dojedli poslední sousto.
Jejich bilance v základní části - 39 výher a 11 porážek - je druhá nejlepší v historii soutěže. Venkovní výsledky 21-4 znamenají nový rekord D-League.
Jerry Stackhouse byl při svém debutu vyhlášen trenérem roku a šanci koučovat dostal i při Utkání hvězd D-League. Obrovitánský Edy Tavares se především zásluhou svých bloků stal nejlepším obranářem sezony.
A pak přišel závěr ročníku. Ještě před play-off se zranil Will Sheehey. Po první výhře úvodního kola přišli Raptors o svého nejlepšího střelce Axela Toupaného, kterého si do NBA vytáhlo New Orleans. A po druhém duelu ho následoval Edy Tavares, ten zmizel dokonce do Clevelandu Cavaliers.
Ve farmářské soutěži je někdy úspěch za trest.
Nebo to tak alespoň vypadá.
Ale Raptors tohle všechno nezastavilo. I díky posilám z áčka - Siakamovi a Caboclovi a na finále také Fredovi VanVleetovi - si poradili 2:0 s Canton Charge (farma Clevelandu) i s Maine Red Claws (farma Bostonu) a finále s Rio Grande Valley Vipers (farma Houstonu) doma otočili z 0:1 na 2:1.
V play-off si o šanci v NBA říkal C. J. Leslie, který má ve svých pětadvaceti letech zkušenosti z Koreje, Portorika, Izraele i Kypru, ale jinak dosud zůstával nepovšimnut.
Velké zápasy odehrál nováček mezi profesionály Pascal Siakam, který ukazuje, že kamerunský basketbal nejsou jen Joel Embiid s Lucem Mbah a Moutem. Ve finálové sérii nastřádal průměry 23 bodů a devět doskoků a byl vyhlášen jejím nejužitečnějším hráčem.
One for the 905! @Raptors905 caps its second season with the NBA D-League title! #DLeagueFinals https://t.co/0EdAU4YHDH
Finálový zápas číslo tři, který musel rozhodnout o vítězi, pak dostal to nejlepší z Bruna Cabocla. Pamatujete si tohle jméno? Brazilec, kterého Ujiri vytáhl odnikud do prvního kola draftu NBA 2014 s dovětkem, že Raptors právě získali nového Kevina Duranta? A pak tři roky nic?
Tak tenhle Caboclo, stále teprve jedenadvacetiletý křídelník, pomohl týmu 905 k jasné výhře 122:96 nad Rio Grande Valley 31 body (14 jich stihl už za první čtvrtinu), 11 doskoky a čtyřmi bloky. Možná je to začátek něčeho většího.
Bruno Caboclo v rozhodujícím finále D-League
Příběh šampionů byl dopsán, ale jaký bude jeho další život? Komu poslouží jako vzor?
DeMaru DeRozanovi, který se byl na finále svých (zatím) méně úspěšných spoluhráčů podívat?
Siakamovi, VanVleetovi a Caboclovi, kteří přesedlali na play-off NBA a mohou dodat Torontu vítěznou mentalitu?
Každá inspirace se teď Torontu Raptors hodí, čekají je totiž boje s úřadujícími šampiony NBA z Clevelandu, na kterých ztroskotali loni.
