Jednou zasmečoval tak důrazně, že se konstrukce držící koš třásla ještě dvacet vteřin potom. A když zápas skončil, mával bubnujícím fanouškům vytrvale vyvolávajícím jeho jméno: "Rado, Rado."
Není vám trochu líto, že na vaše střelecké konto konečně nepadla ta třicítka?
(smích) No jasně. Asi mi to není souzené. V závěrečné půlminutě jsem nedal dvě šestky a pak mi Savanovič nepřihrál v posledních vteřinách. Šel bych sám na koš.
Děčín vás potrápil. Pro vás je to nezvyk, bojovat doma v lize o výhru až do úplného konce...
Zvyk nezvyk. To je přece jedno. Dnes to bylo hlavně skvělé utkání pro diváky. Dramatické, s několika zvraty a především dobrým koncem pro nás.
Už jste o dost prohrávali. Chvílemi i o třináct bodů. Víra v úspěch ve vás zůstávala?
Určitě. Dokázali jsme to otočit a získat velmi cennou výhru nad kvalitním protivníkem. Potvrdili jsme, že jsme lepší družstvo.
Podle tabulky je teď Děčín českou dvojkou, hned za vámi. I když papírově měl být na tom místě Prostějov. Berete to také tak?
Souhlasím, pohled na tabulku nelže. Děčín je fakt dobrý. Hráči vědí, co mají dělat. Trenér Budinský tým umí připravit.
Silný soupeř, ale v poslední čtvrtině jste ho porazili o 14 bodů. To je dost, ne?
Je to hodně, šli jsme do toho nadoraz. Museli jsme dohnat, co jsme předtím pokazili. Třeba jsme zahodili příliš trestných hodů.
Ale v rozhodujících chvílích vás pak střelba šestek podržela.
To je jedno. I tak jsme jich zahodili až moc.
Při vánoční přestávce vás svévolně opustil portorický střelec Diaz. Je to znát?
K tomu se už vůbec nechci vracet. Tým to bere jako uzavřenou kapitolu.
Přesto, zůstává Nymburk i bez Diaze největším favoritem ligy?
To se teprve uvidí. Počkejme až na konec sezony.
