Luboš Bartoň sdílel emoce na palubovce s rodiči, manželkou Keilley a třemi dětmi. „Byl jsem hrozně rád, že jsem tady mohl mít celou rodinu kromě bratra. Bylo to opravdu výjimečné. Užil jsem si to hrozně moc,“ uvedl.
Welschův bratr Petr si s ním v exhibici zahrál a otec Pavel byl v roli kouče. Rodičům, manželce Vendule Adlerové a oběma dětem také děkoval na palubovce v poslední oddechovém čase v závěrečné čtvrtině. V hledišti předtím neopomněl pozdravit a poděkovat za podporu v kariéře i první manželce Lindě.
„Byli tady u toho všichni lidi, co pro mě něco v životě znamenají a to je pro mě důležité. Bylo tam dojetí,“ řekl Welsch.
Bartoň nastřílel 34 bodů a dal osm z třinácti trojkových pokusů. „Bylo to totálně na falešku, netrénoval jsem vůbec nic. Ale jsem rád, že mi to dneska šlo. Já jsem přesně 38 měsíců nehrál basket. Pohybuju se na palubovce jako trenér. Střílím, jeden na jednoho, ale nikdy jsem nepřeběhl od koše ke koši, takže to bylo pro mě asi nejtěžší,“ líčil Bartoň, který je koučem české reprezentace do 18 let.
„Hlavně, že se nikdo nezranil, což je v těchto akcích úkol číslo jedna, protože hráči přijdou víceméně nepřipravení. Akce se hrozně povedla, já jsem nadšený z celé organizace. Kolik přišlo lidí a kolik bylo zájmu... Doufám, že se takových akcí bude dělat víc. Jsem rád, že jsem toho mohl být součástí,“ doplnil Bartoň.
Welsch se předvedl 15 body. „Užil jsem si to víc, než jsem čekal. Přípravy byly náročné do poslední chvíle, ale v momentě, kdy jsem vyběhnul na hřiště a začal zápas, tak jsem všechno zapomněl a jen hrál. Byla to formální tečka za něčím, co skončilo už před rokem,“ prohlásil druhý Čech, který se prosadil do NBA.
„Já se na to sice připravoval v pražském BC Jets, ale když se mě kamarádi ptali, zda nechci pokračovat, řekl jsem jim, že teď hraju Poslední souboj a to bude opravdu poslední souboj. Aktivní basket končí a já se budu věnovat tomu druhému životu,“ řekl Welsch, který šéfuje na České basketbalové federaci chlapecké složce.
Skončil loni a s návratem už nepočítá. „Říká se nikdy neříkej nikdy, ale já už se opravdu posunul někam jinam, a když to řeknu jinak, tak basketbal je teď lepší beze mě. Už ho přebrali jiní, ti jsou lepší a posouvají ho zase dál. Teď si sice uvědomuju, co jsem všechno s basketem zažil a co mi to dávalo, co se týče emocí a zážitků a přátelství, ale nestýská se mi. Je to pro mě uzavřená kapitola a dívám se už dopředu,“ doplnil Welsch.
Oba složili nejlepší týmy, jaké mohli. Bartoňovi sice přibývaly omluvenky, například od Jana Veselého a Jiřího Zídka mladšího, ale na vydařené exhibici to nic nezměnilo.
„Někdo se omluvil z pádných důvodů, přišlo mi, že mám smůlu. Byli tu hráči, kteří se mnou mají velmi blízký vztah. Například Petr Janouch nemohl vyběhnout z lavičky. Obětavý Jakub Kudláček přijel rovnou z draftu. Přiletěl a sedl do auta a jel rovnou sem. To jsou věci, které člověka dojmou,“ doplnil na adresu skauta Charlotte Hornets.
Hromadné foto účastníků Posledního souboje
Kariéra se Bartoňovi v hlavě nepromítala. „Bylo fajn být s klukama v šatně, na lavičce a užívat si. Já to teď prožívám jako trenér, trochu jinak, z odstupu. Ne tak fyzicky. Ale samozřejmě se některé věci nezapomínají, které jsem dělal přes 22 let. Rozhodně dojetí na konci před mojí rodinou bylo. Chtěl jsme také poděkovat všem, kteří za tím stáli. Nakonec slzička nekápla, ale dojatý jsme byl určitě,“ dodal Bartoň.
Diváky pobavili i doprovodným programem včetně závodu ve šlapacích čtyřkolkách završeným střelbou poté, co si navlékli dresy svých bývalých klubů.
„Abych pravdu řekl, tak mě vyčerpal ten závod víc než samotné hraní. Moje bugina měla nějaké naprasklé sedátko, takže v zatáčkách jsem si připadal, že vyskočím z vozu. Pak ještě na sebe navlékat ty dresy, není to úplně jednoduché, jak to vypadá,“ usmíval se Bartoň.
