Jak hodnotíte poslední vystoupení české reprezentace na domácím evropském šampionátu, kdy jste po skvělém výkonu porazily favorizované Španělky?
Musím říct, že jsme s výkonem byly nadmíru spokojené. Ukázaly jsme, že basketbal hrát umíme, že se můžeme měřit s týmy, jakým je Španělsko. Je pravda, že jsme hrály o dost uvolněněji než v předchozích zápasech, ale je to zápas jako každý jiný.
Jak moc vás poté, co jste proti silnějším Španělkám podaly takový výkon, mrzí těsná prohra s Maďarskem, která rozhodla o tom, že nepostoupíte?
Mrzí nás to strašně moc. Já to dost dobře neumím popsat. My jsme samozřejmě měly cíle vyšší, ale bohužel nám to nevyšlo. Sami jste mohli vidět, že ten poslední zápas byl úplně jiný než ty první dva. Musíme si z toho vzít velké ponaučení a ukázat to v další kvalifikaci.
Byla to v prvních dvou utkáních záležitost psychiky? Čím to bylo, že se vám nedařilo?
Určitě psychika hrála nějakou roli, ale přesto jsme měly podat o hodně lepší výkony. Já jsem se na ta dvě utkání koukala, v nich nám strašně propadla obrana. Proti Španělkám to bylo jiné. Bojovaly jsme od začátku utkání jedna za druhou a to byl ten největší rozdíl.
Je do budoucna na čem stavět?
Já doufám, že určitě je. Budeme makat dál. Myslím, že tenhle tým a celá česká reprezentace na to stále má. Je to těžší období, protože jsme prošly generační obměnou, ale pořád chceme hrát na vysoké úrovni.
Vyburcovala vás v posledním utkání skutečnost, že se právě o nastupující generaci píše, „že na to nemá“?
Tohle spíš zamrzí. Snažily jsme se komentáře vůbec nečíst, ale samozřejmě se to k nám dostávalo. Je to i naší českou povahou. Když se vyhrává, lidi fandí, když prohrává, lidi kopou. Ale chci vyzvednout, že tady nám lidi ukázali, že opravdu stojí za námi, a chci jim za to poděkovat.
V hledišti byli i fanoušci z Trutnova, kde jste dříve hrávala. Vnímala jste je?
Vnímala a jsem ráda, že nás přišli podpořit. Měli to do Hradce kousíček, tak jsem s tím trošku i počítala. Jsem hrozně ráda, že tu byli.
