Sedmá v lize skončila Sparta naposledy před čtyřmi lety. Hodnotíte sezonu podobně truchlivě?
Ne. Jsem realista. Skvěle jsme se rozběhli, ale od poloviny října na nás padaly obrovské problémy s nápisem Zranění a nemoci. Přišli jsme o celou základní pětku, Miloše, Fránu, Velenského, Davida Doušu a další. Výpadek ve společném tréninku už nešlo dohnat. Laik nepochopí, že po třech měsících pauzy potřebujete stejnou dobu na vrácení formy.
Přinesla vám sezona alespoň nějakou radost? Třeba výkony mladíčků nebo úspěšné týmové statistiky z dlouhodobé části ligy?
Pokroky vidím přesně tyto dva. Mužstvo se posunulo v číselných hodnotách, stříleli jsme víc bodů, zlepšili jsme protiútoky, hráli jsme i hezčí basket než loni. A zlepšení Dana Douši, Marka a Ličartovského bylo opravdu výrazné.
Ve čtvrtfinále vás čekalo BVV Brno, v tabulce druhé, navíc s výhodou domácí haly. Přesto série skončila až nečekaně hladce 3:0. Proč?
Brno bylo o krůček lepší. My potřebovali formu z úvodu sezony nebo z Vánoc, ale hlavně nám chyběla ta síla ze společných tréninků.
Brňané teď přiznávají, že se Sparty báli. Nejradši by se vám bývali vyhnuli i další favorité. Nedalo se toho víc využít?
Jinak psychologii vnímají zkušenější hráči. A jinak mladí, kteří mají jinou mentalitu.
Hodně vám chyběl starší hráč, který by ostatní v play-off uklidnil?
Chyběl. Ale filozofií Sparty je vychovávat mladé talenty, všichni v klubu včetně mě na ni přistoupili, takže výmluvy nejsou na místě. Asi bychom se zkušenou osobností hráli jinak, ale taky by si nezahráli mladíci...
Nezkusíte pro příští rok trochu strategii upravit a po někom starším se poohlédnout? Volný je třeba kanonýr Jelínek...
To je velmi zajímavé jméno! (úsměv) V lize je spousta zkušených hráčů, určitě to v klubu budeme zvažovat.