Kouč české juniorské reprezentace Jan Slowiak udílí pokyny během time-outu.

Kouč české juniorské reprezentace Jan Slowiak udílí pokyny během time-outu. | foto: cbf.cz

Neumíme hrát pod tlakem, trápí kouče českých juniorských basketbalistů

  • 0
Čeští basketbalisté do 20 let vstoupili na evropském šampionátu do skupiny o udržení prohrou s Německem 68:73. Jak jinak, chtělo by se dodat. Na radost v Chorvatsku čekají už čtyři zápasy. Ale dalších pět duelů mají před sebou a s nimi i prostor dosavadní zaváhání napravit.

"Samozřejmě jsme si představovali, že budeme hrát někde jinde, to je jasné," tvrdí kouč českého výběru Jan Slowiak. "Ale věděli jsme, že máme problém se silovou hrou. Pokud jde proti nám soupeř, který je silově někde jinde, těžko mu odoláváme," dodává.

Když se má poohlédnout po nějakém pozitivu českého působení, vidí ho v mládí svého týmu: "My jsme tady, myslím, absolutně nejmladší tým, nám teď hrají dva kluci narození v roce 1990, zbytek jsou jednadevadesátky, dva dvaadevadesátky. Klíčovou roli navíc hraje sedmnáctiletý Kříž. To je další faktor ovlivňující fyzickou nepřipravenost. Jsme prostě mladší. Tak to vypadá, když dorostenci hrají s chlapama."

Přípravu jste měli úspěšnou, ale na šampionátu se nedaří. Co se stalo? Pociťují kluci větší odpovědnost za výsledek?
Zodpovědnost nám nedělá dobře. Pod tlakem hrát neumíme, to je zjevné. Když jsme neměli co ztratit, byli jsme schopni hrát dobrý zápas. To byl i případ duelu s Ukrajinou. Ti jsou ještě vyspělejší než Lotyši, ale my jsme neměli co ztratit, a tak jsme odehráli velmi dobré utkání a prohráli jsme v absolutní koncovce.

Vraťme se ještě k prvnímu duelu na šampionátu. Proti Řecku jste byli outsiderem, ale přesto: neztratili jste ten zápas moc brzy?
Jejich agresivita, kterou dali do úvodu, nás zastrašila. Oni jsou prostě dlouho pospolu. Mají zkušené hráče, a když zabrali, my byli druzí.

A zápas s Lotyšskem? Čekalo se, že si s nimi poradíte, ale dopadlo to naopak. V čem byl ten rozdíl mezi oběma týmy?
Lotyši tu působili na hotelu uvolněně. Večerku nemají a věčně chodí po pláži. Ale do utkání na nás přišli vyhecovaní a všichni předvedli výkon na hranici svých možností, a my jsme nebyli schopni tomu čelit. Tam skutečně nebylo nic, co bychom mohli pochválit.

Do skupiny o udržení jste pak vstoupili proti Německu, tedy soupeři, kterého jste v přípravě dvakrát zdolali.
Nebyl to hezký basket, hlavně v první půli. Na obou stranách byla spousta nevynucených ztrát. A když v utkání, které se přelévá nahoru dolů, máte lepší úsek, ale z osmi šestek dáte jednu, tým to nalomí. Patnáct zahozených šestek v takhle vyrovnaném utkání zavraždí každého. Je to známka toho, že hrajeme ve velké křeči. Neumíme se vypořádat s tlakem.

Pivotům se na mistrovství nedaří, Proti Němcům se alespoň bodově (22) a na doskoku (9) probudil Tomáš Vošlajer.
Ten odehrál své nejlepší utkání na mistrovství. Proti Němcům se mu dařilo už v přípravě. Uvidíme, jak to bude pokračovat, ale vnímám rezervy v obraně. Ty byly zjevné. No ale zaplaťpánbu za takový výkon.

S Německem se utkáte ještě jednou. Co zlepšit, abyste tentokrát vyhráli?
V prvním zápase jsme měli spoustu šancí zakončit rychlý protiútok nebo na rychlou střelu. Ale neproměnili jsme je. Navíc těch 15 neproměněných šestek. Tým věřil, že na ně máme. Doufám, že výsledek o pět nebude nic znamenat.

Ještě předtím vás čekají dva další sokové. Nejprve Nizozemsko.
Proti nim musí začít fungovat rotace v obraně. Nizozemci mají v základu pět hráčů černé pleti a pivoti preferují vnik z perimetru do vnitřního území. Pokud v tom budeme odolní, máme šanci vyhrát. Ale uvidíme, vždyť oni porazili Turky.

A poprosím vás ještě o několik slov k Turecku, vašemu středečnímu soupeři.
Bude problém zastavit jejich podkošovou sílu, která je úplně jinde než ta naše. Ale musíme věřit, že se to podaří. Oni na tom nejsou psychicky dobře, nesplnili očekávání.

Už v duelu s Ukrajinou vám chyběl David Jelínek. Co je s ním a kdy se vrátí do hry?
To je velký otazník. Rentgen neukázal žádné zranění, byl na magnetické rezonanci, ale ta taky nic neukázala. On si ale neustále stěžuje na bolesti. Já doufám, že začne hrát, protože s ním je ta útočná nebezpečnost mnohem větší.

Jediným tahounem tak zůstává Tomáš Satoranský. Co říci k jeho výkonům?
Velká očekávání způsobily čtyři osobnosti tohoto ročníku, to měla být osa. Teď zbyl Satoranský, který bojuje, neutíká z boje a snaží se i v této situaci udržet tým v naději. To velice oceňuju, ale za Veselého, Kudláčka a Jelínka bohužel adekvátní náhradu nemáme.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž