Trenéři Bobrovský a Blažek zúžili nominaci na deset hráček a Mokrošová včera v letadle do Belgie nebyla. "Překvapilo by mě, kdybych v nominaci zůstala," říká smířeně dvojnásobná vicemistryně Evropy. Ale v kategorii kadetek a žen do dvaceti let.
"Šanci má, musí být ovšem trpělivá. Její výkonnost stoupá," tvrdí reprezentační asistent Lubor Blažek. "Je cílevědomá. To, že se objevila v nominační patnáctce, je obrovský úspěch její i USK. Ještě není tak ostřílená v evropských pohárech."
Zatímco kvalifikaci hraje deset hráček, na šampionát jich jede dvanáct. Tím šance pro Mokrošovou výrazně roste. O víkendu bojovala o místo s tvrdou konkurencí, Brňankami Romanou Hamzovou a Michaelou Uhrovou.
Po zápase v Namuru se k reprezentačnímu družstvu Mokrošová opět připojí. Spolu sní i Voračková a Borecká. Všechny budou čekat na případnou šanci v dalším průběhu kvalifikace, zatímco Pechová s Kulichovou už z kádru definitivně vypadly. Pozvánku do národního týmu bere Mokrošová jako odměnu za dřinu a úspěchy v lize, ve které uzavírá první dvacítku nejlepších střelkyň.
"Zatrénovala jsem si pod jinými kouči," říká studentka FTVS. Příliš jí nevadí, že v seniorské reprezentaci se objevuje většina hráček z Brna. "Mám ještě čas, snad ještě herně porostu," říká drobná blondýnka. "Je fajn dostat se aspoň do širších výběrů, je to šance ukázat se. Chci hrát tak, aby se se mnou dalo aspoň trénovat," usmívá se.
K basketbalu se dostala díky starší sestře. Vydupala si, že chce jít s ní na trénink, a už u toho zůstala. Z domu odešla před čtyřmi lety, k rodičům do Žďáru se na návštěvu dostane tak jednou za měsíc. V Praze má byt, studuje, je tam spokojená. Vede statistiku nahrávaček Severní konference Poháru FIBA.
"Vždycky se snažím být oporou družstva, ne jen tím, kdo nosí pití. Nejde mi o body, spíš o to, abych byla platná, dobře bránila. A taky radši nahrávám." Občas se v zápase blýskne i trojkami. Dokáže dát dvě tři za sebou. "V některém zápase mi prostě rupne a dám tři trojky. Je to něco navíc," povídá sympatická basketbalistka.
Mokrošová |