Včera si dopřála volno.
Zašla jste na bazar?
Trochu jsme si ho se Zuzkou Klimešovou prošly, ale moc nás to nezajímalo, tak jsme se po hodince a půl vrátily domů.
Ani jste nesmlouvaly?
Ne. Ale odpočinula jsem si.
Tři zápasy ve třech dnech, to je nápor, že?
Je to docela náročné. Hlavně jsme to poznaly na posledním zápase s Řeckem, kdy jsme hrály hrozně. Bylo pro nás těžké vyhrát.
Přitom Řekyně byly zatím nejslabšími soupeřkami a nejsilnější Francouzky jste smetly o dvacet bodů.
První zápas byl důležitý, byl to nejtěžší soupeř ze skupiny. Mělo se ukázat, jak jsme natrénovaly.
Proti Polkám a Řekyním se střelecky nejvíc dařilo vám. Čím to?
To nevím. Ale kdyby to tam nepadalo mně, bude se trefovat někdo jiný. Tak je naše družstvo stavěné.
Tým se v posledních letech téměř nemění. I parta zůstala stejná?
Jasně. Máme pohodičku a máme se všichni hrozně rádi.
Už teď máte jisté čtvrtfinále. Ale s tím se asi nespokojíte.
Chceme vyhrát zbývající dva zápasy ve skupině, být první. Náš cíl je hrát o medaile, chceme do finále.
Rusky, jež vás porazily na posledních dvou velkých akcích, podlehly Španělsku. Co vy na to?
Ten zápas jsem v televizi neviděla. Ale s Ruskama jsme hrály před dvěma týdny a to družstvo je slabší než dřív. A porazitelné.
Zato vy jste ještě neprohrály. Chodí vám fandit hodně lidí?
Moc ne. Jsou tu nějací francouzští fanoušci, potom Lotyši, ale to je tak všechno. Na Turkyně v Izmiru chodí hodně lidí.
Jak se vám v Burse žije?
Na hotelu je všechno v pořádku. Je tu fitko, bazén.
Chodíte si zaplavat?
Moc se mi nechce.
Jak si tedy odpočinete?
Tím, že jsme se byly projít. Čtu si. Koukáme na filmy na počítači.
Vy jste velká milovnice filmů, že? Kolik jste si jich s sebou vzala?
S holkama jsme se domluvily a každá nějaké přivezla. Měníme si je. Já jich mám asi osm.
A máte i společný rituál jako před dvěma lety, kdy jste pro štěstí rozbily hrníček?
Ne. Ale pan doktor přivezl svůj úlomek, takže vždycky na začátku zápasu nám ho při pokřiku dává, aby si na něj všichni sáhli. Zatím nosí štěstí. Doufáme, že bude i dál.
