Maďarský trenér se při výsledcích 59:80 a 59:81 mohl zbláznit, při oddechových časech poskakoval uprostřed kruhu hráček a šermoval rukama. "Lepší mu nerozumět..." pousmála se Němcová, která kromě „kesénem“ zatím maďarsky neumí říct skoro nic. "Maďarština je hrozná. Ale naučila jsem se jiné řeči, zvládnu i tohle," předsevzala si.
Když z Brna odjížděla, vložila si do kapsy přeložený papír s termíny listopadových zápasů kvalifikace na mistrovství Evropy. "Uvidíme se tam, přijedu," slíbila reprezentačnímu kouči Janu Bobrovskému. V národním týmu nehrála od mistrovství Evropy v roce 1999. Z více pohledů to pro českou hvězdu bude letos nový začátek.
Opět v týmu, který má ve své zemi mistrovské ambice, opět v Evropské lize, opět v reprezentaci a po dlouhé době bez svého francouzského přítele Rogera. Ten raději zůstal doma v Clermontu, kde hraje za tamní basketbalový tým třetí ligu. Loni v srpnu podstoupila Němcová zatím poslední operaci kolena a letošek má být jejím velkým návratem. Minulou sezonu křídlo ještě dohrálo v Itálii za Chieti, ale klub nehrál Evropskou ligu, v domácí lize vypadl hned na začátku play off a pak kvůli finančním potížím rozpustil družstvo.
"Táhne mi na třicet, chci si ještě zahrát Euroligu," vysvětlila Němcová, proč přestoupila do Maďarska, přestože o ni byl zájem v Itálii. "Všichni už zavolali pozdě, byla jsem domluvená. Šoproň není špatná volba. Vloni málem postoupila do Final four, to je dobrá vizitka."
Po letním odpočinku, kdy vynechala start v zámořské WNBA, se Němcová cítí ve formě. "Achilovka zlobí už pět let, to jen tak lepší nebude, a koleno oteče jenom občas," usměje se. Pro národní družstvo, které se s úspěšnými juniorkami v záloze chystá dát o sobě vědět, je i tohle dobrá zpráva.
