Dave Guentzler vlastní v Clevelandu podnik servírující rychlé občerstvení a je moc spokojený. „Dneska byl slabší den, ale ještě loni by stejně šlo o naši nejnabitější noc roku,“ říkal, když se hrál tuctový duel NBA. Restauracím a barům prý v době utkání místních Cavaliers stoupají tržby až o 200 procent. A to se pozitivně projevuje i na výplatních páskách barmanů a servírek.
Sedmnáctiletý Blake Schawe s matkou zase do města přicestovali z Kentucky: za vstupenky zaplatili po 140 dolarech a pokoj v hotelu Radisson Blu stál dolarů 124. „Nebýt LeBrona, nikdy bychom neutráceli za ubytování, jídlo a sport,“ uvedl Schawe.
Přes půl roku už nejsledovanější basketbalista světa LeBron James zase hraje za rodný Cleveland. Jeho návrat vzbudil nadšení jak sportovní, tak ekonomické. Největší optimisté věřili, že zvládne vygenerovat oblasti až úchvatných 500 milionů dolarů ročně!
Jenže lze vůbec vyčíslit kola sportovní ekonomiky? Samotná inspirace hvězdami je jistě k nezaplacení. Přesnější finanční důsledky sebevětších sportovních „pecek“ jsou však věštěním z koule.
Třeba profesor ekonomie Andrew Zimbalist v podrobné studii o vlivu přítomnosti klubu NFL v městech napsal: „Americký fotbal nezvyšuje ekonomickou aktivitu; nové stadiony a další stavby produkují extrémně malý, pokud ne dokonce negativní efekt.“
I proto byly první odhady „lebronomiky“ hodně přehnané.
Profesor LeRoy Brooks i tehdejší demokratický kandidát na guvernéra Ohia Ed Fitzgerald v létě shodně věřili, že je reálné, aby v Clevelandu přibylo půl miliardy dolarů.
Teď Brooks koriguje: „Uznávám, má původní čísla byla bizarní. Ale je tu viditelný pozitivní ekonomický dopad.“ Nově věří v cifru lehce přesahující 160 milionů dolarů.
Problémem ale je - jak upozorňují jiné kapacity z oboru - že peníze nepřitékají odjinud. Na zápasy Cavaliers míří logicky ve větší míře především místní.
„Neregistrujeme žádné davy cizinců. Čím více lidí je při zápasech v hotelech a barech v centru, tím méně jich nejspíš uvidíte ve stejnou dobu na předměstích,“ upozorňuje ekonom z clevelandské univerzity Edvard Hill. Až na výjimky, jako jsou zmínění Blake Schawe a jeho matka, jsou tedy s otazníkem i platby za hamburgery, pizzu, colu, pivo a vstupenky.
A pojďme na „lebronomiku“ ještě podrobněji.
Nezpochybnitelný je nárůst návštěvnosti. Hvězdy táhnou, což platí i v opačném duchu: když Michael Jordan končil v Chicagu, přišel klub až o 5 000 lidí na zápas, podobně na tom byl v NBA Houston po konci Hakeema Olajuwona. Jenže znovu: dá se čekat, že co místní utratí za basketbal, ušetří jinde.
Reklamy od obřích firem typu Nike či Sprite pomáhají finančně hlavně samotnému LeBronovi.
Že se ve městě vybírá víc na daních než loni? Ano, ale zásadní vliv má podle expertů obecně rostoucí ekonomika USA.
Že je obsazenost hotelů v Clevelandu nyní vyšší než americký průměr? Bezva, ovšem většina nových návštěvníků je z Ohia, takže opět nejde o peníze zvnějšku, jež by vygeneroval samotný basketbalista.
Začíná se tak ukazovat, že snáze postižitelné jsou LeBronovy symboličtější příspěvky: výrazně vylepšuje image klubu, vrací jej na mapu NBA a dává Cavaliers naději, že po letech v podpalubí mohou letos v play-off vyrazit klidně i na smělou plavbu za titulem.
Ale stejně se místní nějak nechtějí vzdávat toho, že se slávou přijdou i peníze. Jak říká Nathan Kelly z clevelandského oddělení pro ekonomický rozvoj: „Jestli hledáte člověka, který by LeBronovi nejochotněji odpustil všechny křivdy minulosti, bude to náš účetní.“
