"Šlo o štěstí. Ještě patnáct vteřin před koncem jsme v Kuníně vedli a měli jsme míč. Při střelbě ale míč poskakoval po obroučce a ani po dvou doskocích tam nespadl. Kunín pak rychle zakončil nacvičený signál a bylo rozhodnuto," vzpomíná Kočvara na závěrečné okamžiky zápasu v Novém Jičíně, kde byl mladý tým trenéra Pospíšila kousek od překvapení. "Pro nás je to ale i tak skvělý. Do základu se dostali dva mladí kluci, alespoň si vyzkoušeli velký zápas," pochvaluje si.
Sám Kočvara se od začátku potkával se zkušeným Kovářem, se svojí hrou byl ale spokojený až ve druhém poločase. "Hrál jsme průměrně, nic zvláštního," hodnotí se sebekriticky, přestože k slušnému bodovému zisku přidal ještě osm doskoků a dvě asistence.
V sobotu narazilo BVV na Spartu, proti které se Kočvarovi tradičně daří. Na každého z mladých pražských pivotmanů má totiž svoji zbraň. "Když mě brání Frána hraju víc na perimetru a střílím trojky. Proti Dvořákovi se prosazuju z podkoše," prozrazuje. Tentokrát ale se v první půli utkával hlavně se sparťanskou lavičkou, na Fránu narazil až po přestávce. "Jako tradičně se mě snažil odtlačit, ale rozhodčí mu pískli rychle dva útočné fauly, což ho trochu zbrzdilo," říká Kočvara.
Kočvara se Svobodou tak, jak je jejich zvykem, ovládli prostor pod oběma koši, i díky skvělé spolupráci doskočil Kočvara 14 balónů a přidal čtyři čisté bloky. "Chce to mít dobrý odhad, ale dost záleží i na štěstí. Třeba Velenskýho jsem smáznul, když šel sám na koš a byla to docela náhoda," vypráví s úsměvem.
Přestože si nemyslí, že by to se Spartou mělo v prvním kole play off, kde na sebe oba týmy narazí, být jednoduché, věří stoprocentně v úspěch. "Sparta je velice silná doma, má spousty šikovných hráčů. My přes ně ale postoupíme, náš cíl je totiž obhájit loňský bronz."
