„Museli jsme bojovat celou dobu, protože USK je silný tým, a i když hrál venku, ukázal to,“ poznamenal domácí rozehrávač Viktor Půlpán, autor 15 bodů a 7 asistencí. „Občas, když jsme v obraně špatně komunikovali, to Pražané dokázali trestat. My jsme udělali několik zbytečných chyb, z čehož plynulo, že se na nás vždycky bodově dotáhli. Vyvrcholilo to tím, že jsme museli hrát až do konce, aby z toho nebyl nějaký propadák,“ líčil Půlpán.
Do první půle měla Beksa poměrně vlažný vstup, nějakou dobu trvalo, než se dostala do tempa. Zdánlivě jasné situace korunované střelbou z vymezeného území nezřídka nevyústily v koše, nýbrž v protiútoky soupeře. I proto USK po úvodní čtvrtce prohrával jen o bod a po další o dva.
„V první půli jsme měli dva problémy,“ všiml si trenér Beksy Kenneth Scalabroni. „Jedním byl útočný doskok, 12 útočných doskoků soupeře je příliš vysoké číslo. Druhým to, že jsme nechávali hráče USK poměrně jednoduše skórovat,“ doplnil.
Tohle se po návratu ze šatny zlepšilo, ovšem ne dokonale; jakmile Beksa odskočila celku z hlavního města třeba dvěma trojkami v řadě, následně v obraně zaspala a protivník lacino kontroval stejným způsobem. Scalabroniho skvadra jej definitivně setřásla až po půlce finální desetiminutovky.
„Ve druhé půli nám pomohlo, že jsme hráli rychleji dopředu, což nám před tím moc nevycházelo. Jsme rádi, že jsme to zvládli a urvali vítězství,“ oddechl si rozehrávač Půlpán. — Luděk Votava
